Co se stalo za dveřmi Foldynových? Policejní postup hovoří jasně

17. 07. 202605:12

KAUZA: Ve čtvrtek Český rozhlas s odvoláním na několik nezávislých zdrojů informoval, že byl poslanec SPD Jaroslav Foldyna vykázán ze společné domácnosti. Policie případ prověřuje pro podezření z domácího násilí.

Co se stalo za dveřmi Foldynových? Policejní postup hovoří jasně
foto: SinMed.cz/Jaroslav Foldyna

Řada volených zástupců, které redakce oslovila, vyzývá k opatrnosti a upozorňuje, že je třeba respektovat presumpci neviny a vyčkat na výsledky policejního šetření.

Stanovisko nám poskytla také SPD prostřednictvím své mluvčí Lenky Čejkové.

„Podle informací, které nám sdělil pan poslanec Foldyna, se jedná o vyvrcholení určité manželské krize po čtvrt století soužití. Pan poslanec Foldyna nám sdělil, že se nejednalo o fyzické násilí. Je potřeba počkat na výsledek vyšetření policie.“

Redakci SinMed.cz přesto zajímalo, zda je vykázání ze společné domácnosti běžným policejním opatřením. Podle dostupných statistik tomu tak není. Naznačují to i údaje organizace ROSA – Centrum pro ženy, která poskytuje odbornou pomoc obětem domácího násilí.

Ředitelka organizace Martina Hronová připomíná, že o vykázání rozhoduje výhradně policie na základě vyhodnocení konkrétní situace.

Neoprávněné násilné jednání

„U nás pracujeme pouze s oběťmi domácího násilí. Vykázání je čistě záležitostí policie, a záleží na vyhodnocení konkrétního policisty, uvedla Martina Hronová.

Jak dále vysvětluje, k vykázání osoby ze společného obydlí dochází v případech, kdy policie vyhodnotí, že jsou splněny zákonné podmínky.

„Policie je oprávněna násilnou osobu ze společného obydlí vykázat na dobu 14 dnů. Toto opatření je preventivní a slouží k ochraně ohrožených osob bez ohledu na to, zda byl čin klasifikován jako trestný čin, nebo přestupek,“ říká.

Podle ní je základní podmínkou vykázání existence neoprávněného násilného jednání, které může mít fyzickou, psychickou, sexuální nebo ekonomickou podobu a narušuje tělesnou či duševní integritu ohrožené osoby.

„Vykázání je možné, pokud zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že se pachatel dopustil domácího násilí, a je důvodná obava, že v něm bude pokračovat. Vykázání platí bez ohledu na to, komu byt či dům patří nebo kdo je nájemcem. Muž musí neprodleně opustit prostor a je mu zakázán vstup do něj i kontakt s ohroženou osobou,“ podotýká Martina Hronová.

Vykázání není běžným výsledkem policejního zásahu

O tom, že k vykázání nedochází automaticky, a je spíše výjimečné, svědčí statistiky organizace ROSA.

„Celkem 278 klientek z celkových 362 již před kontaktováním ROSA vyhledalo nějakou formu pomoci. Ve 124 případech byla volána policie. Z toho pouze v 11 případech došlo k vykázání násilné osoby ze společného bydlení. Oznámení řešila policie jako přestupek ve 20 případech, jako trestný čin ve 12 případech, v ostatních případech policie situaci klientek neřešila, případně řešila výjezdem, domluvou, ale nenásledovalo žádné další řízení nebo výslech násilné osoby. Celkem 94 klientek vyhledalo po napadení zdravotnické ošetření. A 218 klientek uvedlo, že se již v minulosti pokoušely z násilného vztahu odejít,“ uvádí tvrdá data centra ROSA.

Vedle odborných stanovisek redakce oslovila také představitele politických stran.

„Stojím za Jardou Foldynou. Znám ho mnoho let, znám jeho blízký vztah k rodině a dětem. Víc k tomu nemám,“ řekla redakci poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora).

„Řeší-li tyto záležitosti policie, nemá se jí do práce svým nevědomým názorem nikdo plést. To ať dělají zainteresovaní, Foldyna a manželka, chtějí-li,“ konstatoval pro SinMed.cz senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

„Odsuzuji jakékoliv násilí. Pokud se prokáže jeho vina, měl by okamžitě rezignovat,“ vzkázala náměstkyně pražského primátora Jana Komrsková (Jsme TEAM).

Tagy