Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) již patnáct let zachraňuje novorozence s rizikem respiračního a oběhového selhání prostřednictvím mimotělní membránové oxygenace (ECMO). Od roku 2010 ošetřil ECMO tým už 124 dětí, z toho 83 novorozenců.
foto: SinMed.cz/Všeobecná fakultní nemocnice
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) již patnáct let zachraňuje novorozence s rizikem respiračního a oběhového selhání prostřednictvím mimotělní membránové oxygenace (ECMO). Od roku 2010 ošetřil ECMO tým už 124 dětí, z toho 83 novorozenců.
K použití mimotělní membránové oxygenace u novorozenců a kojenců přistupují lékaři v těch případech, kdy už jiné možnosti záchrany života selhaly. Přežití novorozenců po zásahu EMCO týmu je v České republice 81 procent, zatímco ve světě pouze 64 procent. Klíčové je dle tiskové zprávy VFN včasné zahájení ECMO terapie.
ECMO dočasně nahrazuje funkci plic a srdce. Funguje tak, že je krev pacienta odváděna mimo tělo, okysličována přes speciální membránu a následně se vrací zpátky do krevního oběhu. Tak je zajištěno okysličení organismu do té doby, než se srdce nebo plíce nezotaví nebo dokud není možné zahájit definitivní léčbu. Do povědomí veřejnosti se ECMO terapie zapsala díky covidu-19.
„Pacienti, které připojujeme k mimotělnímu oběhu, mají v okamžiku napojení vysokou pravděpodobnost úmrtí, pokud jim tento způsob péče není poskytnut. Přežití na ECMO se v průměru pohybuje kolem 70 procent, od začátku programu jsme napojili přes 1.000 pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě Jan Bělohlávek, vedoucí lékař ECMO programu VFN a primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Ve VFN byl program ECMO zahájen už v roce 2007 a zdejší tým je dnes uznávaný po celém světe. Jako jediný v republice je schopen ošetřit pacienty všech věkových kategorií. Dětská a novorozenecká část programu byla zahájena 26. října 2010. Od té doby se podařilo ošetřit 124 dětí, z toho 83 novorozenců. Dětská část ECMO týmu VFN patří mezi nejzkušenější pracoviště ve střední Evropě. Jde také o jedno z mála center v Česku, která podobnou péči nabízejí. Jde především o podpůrnou metodu při léčbě kriticky nemocných dětí.
Díky technologickému pokroku navíc stoupá bezpečnost i efektivita zákroku. „Používají se miniaturizovaná zařízení, která umožňují přesné řízení průtoků a antikoagulace i u novorozenců, a pokročilé monitorovací systémy pro sledování funkce okruhu i stavu pacienta. ECMO je indikováno především při těžkém respiračním nebo oběhovém selhání, které nereaguje na běžné konvenční metody v intenzivní péči,“ doplnil ve zprávě Tomáš Grus, přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN.
Do budoucna lze očekávat další zmenšování přístrojů, zlepšení materiálů i individualizaci léčby. Zároveň roste využití takzvaného transportního ECMO, které umožňuje převoz kriticky nemocných dětí mezi nemocnicemi bez přerušení podpory. Transportní tým ročně vyjíždí až k deseti dětem.
Převoz novorozence s ECMO podporou je nutný v případě zhoršení stavu a nutnosti okamžitého zajištění intenzivní péče nejvyššího stupně. „Po příjezdu transportního ECMO týmu je na odesílajícím pracovišti novorozenec napojen na mimotělní oběh a s uvedenou podporou převezen na naše pracoviště ve VFN,“ popsal ve zprávě Václav Vobruba, zástupce vedoucího JIRP Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN (KPDPM). Transport je možný jak sanitkou ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou, tak letecky díky Armádě ČR.
ECMO terapii nejčastěji potřebují děti, u kterých došlo k respiračnímu selhání, jež se nedaří zvládnout umělou plicní ventilací, nebo k oběhovému selhání, které se nedaří zvládnout farmakologickou podporou. Nejčastěji jde o novorozence po vdechnutí zakalené plodové vody, se sepsí či přetrvávající plicní hypertenzí. Důvodem mohou být i genetické příčiny nebo vrozená brániční kýla. Jak dále uvádí web VFN, u starších dětí může být indikací k ECMO závažné respirační selhání, například virová infekce.
V roce 2013 se lékaři z II. interní kliniky VFN a 1. LF UK zaměřili na posouzení mimotělní membránová oxygenace u pacientů se srdeční zástavou. Cílem studie, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2022, bylo zjistit, nakolik napojení ECMO zvyšuje šance na jejich záchranu a zotavení. O výsledcích tehdy v tiskové zpráv informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
Autoři studie považují za průkazný výsledek především neurologické zotavení po 30 dnech od zástavy srdce, kde byla úspěšnost terapie s využitím ECMO více než 30procentní, o 12 procent vyšší než bez využití ECMO.