Vědci se zaměřili na hyperarousal, stav nadměrného nabuzení

V posledních letech se stále více mluví o krizi duševního zdraví. Čísla jsou ohromující: léky na depresi v Česku bere přes 900 tisíc lidí a u psychiatra se jich loni léčilo skoro 700 tisíc. Tento alarmující trend není jen českým problémem – duševní potíže narůstají po celém světě a odborníci bijí na poplach.

Vědci zveřejnili zprávu, která by mohla změnit způsob, jakým duševním nemocem rozumíme a jak je léčíme. Byla publikována v časopisu The Lancet a zabývá se záhadným jevem zvaným hyperarousal.

Představte si, že nejste schopni vypnout. Vaše tělo i mysl jsou neustále ve střehu, napjaté, připravené k akci – i když byste měli odpočívat. Tento stav odborníci nazývají hyperarousal (nadměrné nabuzení) a je klíčovým příznakem u překvapivě široké škály duševních poruch: od nespavosti a úzkostí přes posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) a ADHD až po některé projevy deprese.

Dosud byl ale hyperarousal takovým „neostrým" pojmem. Každý odborník se na něj díval jinak podle toho, jakou poruchu zrovna zkoumal. Někdo se zaměřoval na bušení srdce a tělesné napětí, jiný na neustálé obavy a závratě. Chyběl jednotný pohled, který by propojil různé diagnózy a odhalil, zda je hyperarousal u všech těchto nemocí stejný, nebo se projevuje pokaždé jinak.

Nizozemští vědci se rozhodli tuto otázku vyřešit. Oslovili mezinárodní panel expertů a sestavili soubor 221 otázek z různých dotazníků, které s hyperarousalem souvisí. Ty pak položili 467 dobrovolníkům s různými duševními problémy a pomocí statistických metod hledali společné vzorce.

Výsledek? Hyperarousal není jen jedna věc, ale skládá se ze sedmi samostatných, ale vzájemně propojených dimenzí:

1. Úzkostný – neustálé obavy a vnitřní neklid

2. Tělesný – fyzické projevy jako bušení srdce nebo svalové napětí

3. Citlivý – přecitlivělost na vnější podněty (světlo, hluk)

4. Spánkový – problémy s usínáním a neklidný spánek

5. Podrážděný – výbušnost, netrpělivost, nízká tolerance k zátěži

6. Přehnaně bdělý – neustálé sledování okolí, očekávání hrozby

7. Pocení – nadměrné pocení jako tělesný projev

Každá z těchto dimenzí se přitom u různých poruch projevuje jinak. Někdo s úzkostí bude mít výraznější úzkostný a tělesný rozměr, zatímco u člověka s PTSD bude dominovat přehnaná bdělost a podrážděnost. To je zásadní objev – ukazuje se, že různé diagnózy mají svůj specifický „profil" hyperarousalu.

Na základě těchto zjištění vědci vyvinuli zcela nový nástroj – Transdiagnostický dotazník dimenzí hyperarousalu (THDQ). Z původních 221 otázek vybrali 27 nejdůležitějších (3 pro každou dimenzi) a vytvořili tak jednoduchý, ale spolehlivý nástroj, který dokáže rychle a přesně změřit, který typ hyperarousalu u konkrétního pacienta převažuje.

Dotazník úspěšně otestovali na další skupině téměř 600 lidí a potvrdili jeho spolehlivost. To je obrovský pokrok. Lékaři a psychologové díky němu budou moci lépe pochopit, co se v pacientovi doopravdy děje, a namísto léčby „průměrných" příznaků se zaměřit na konkrétní problém.

Proč je to tak důležité? Protože duševních nemocí přibývá závratným tempem. Celosvětově žije s nějakou formou duševního onemocnění přibližně každý osmý člověk. Situace je vážná zejména u mladých dospělých, jejichž psychický stav se od roku 2019 dramaticky zhoršil. Odborníci varují, že do roku 2045 bude zátěž způsobená duševními poruchami dále růst, zejména u žen a lidí ve věku 50–54 let.

V Česku situace dokonale odráží celosvětový trend. Jak uvedly SeznamZprávy, data ukazují, že problémy s duševním zdravím se týkají významné části populace. A právě zde přichází ke slovu nový výzkum. Díky THDQ budou moci odborníci konečně odhalit pravou příčinu těchto potíží. Namísto pouhého tlumení příznaků se budou moci zaměřit na specifický typ hyperarousalu, který pacienta trápí. To otevírá dveře k cílenější a účinnější léčbě, ať už pomocí terapie, změny životního stylu nebo léků.

Studie navíc ukázala, že některé dimenze hyperarousalu (zejména úzkostný, podrážděný a spánkový) lze odhadnout i z dat obří britské studie UK Biobank. To znamená, že vědci mohou zpětně analyzovat obrovské množství informací a hledat souvislosti, které by jinak zůstaly skryty.

Duševní zdraví přestává být okrajovým tématem. Organizace jako Světová psychiatrická asociace bijí na poplach a upozorňují, že investice do duševního zdraví není výdaj, ale nezbytná podmínka ekonomické prosperity a společenské stability. Nový výzkum publikovaný v The Lancet je přesně tím typem průlomové práce, která může změnit pravidla hry.