Ve Finsku bylo –31 °C. Čech chodil v tričku a kraťasech

ROZHOVOR: Jen těžko uvěřitelné fotografie naší redakci poslal pan Aleš ze své dovolené ve Finsku. Týden s partou kamarádů strávil v provincii Pohjanmaa na západě země u pobřeží Botnického zálivu. Aleš, s nímž se dlouhé roky známe, vyrazil do nepříliš frekventované destinace, aby překonal svůj respekt z extrémních mrazů. Druhým důvodem byla sázka.

„Skočil jsem do toho po hlavě,“ řekl serveru SinMed.cz s odkazem na sázku, která padla ještě v Praze. Skupina urostlých mužů se vsadila, že Aleš v třeskutých mrazech (ne)vydrží nejméně 50 minut pouze v kraťasech a tričku.

„Jedinou výjimkou je kukla, ta je nutná,“ podotýká Aleš při prohlížení snímků. Jelikož je členem ozbrojených složek, fotografie osob zveřejnit nemůžeme. Krajinu ano.

„Jaké to je v takových mrazech? Základem je pohyb. První den jsem se jen rozkoukával. Měl jsem kraťasy, tričko a kuklu. Rychlou chůzí jsem vydržel asi deset minut, pak to nešlo,“ směje se. Jeho kolegové, zvyklí na náročné podmínky z různých koutů světa, mu prý příliš nevěřili.

„Chodil jsem takhle každý den a postupně přidával minuty. Bez pohybu to nejde. Místní nám říkali, že bez něj hrozí umrznutí zhruba do hodiny. Nevím, jestli je to přesné, ale člověk to cítí,“ popisuje.

Nádherná a tvrdá země

„První, co bych o pobytu v podobné zimě řekl, je, že ji vlastně nevnímáte. Není žádná vánice, husté sněžení. Jen se do vás postupně zakusuje mráz a vy se hůř pohybujete, vnímáte každý nádech. Začíná vás postupně štípat celé tělo.“

Krajinu označuje za pohádkovou. Nebe bylo jasné, bezvětří, žádné sněžení.

Při bližším pohledu na dopravní značky či stromy je ale patrná síla zimy: větve obalené působivou vrstvou ledu, kovové předměty téměř nedotknutelné. „Přilepili byste se,“ vysvětluje Aleš.

Finsko předtím znal jen okrajově. „Pár měst kvůli hokeji, jinak nic. Takové mrazy jsem doma nezažil. Ve dne i v noci bylo minus 25 až minus 31 stupňů. Pro organismus je to silný zážitek,“ říká. Podle něj je nutná dobrá kondice. „Bez fyzické zdatnosti tohle člověk nedá.“

A výzva? Aleš ji nakonec zvládl. „Vybral jsem si pátek 13. února. Najedl jsem se, rozcvičil a venku vydržel přesně 60 minut. Příjemné to nebylo, ale překonal jsem se. Kluci seděli v autě, dva byli na skútrech. Kdyby se něco dělo, zasáhli by,“ doplňuje.

Na Finsko bude vzpomínat v dobrém. Oceňuje klidné lidi, pomalejší tempo života dané drsnými podmínkami i nádhernou přírodu. „A navíc nás to vyšlo opravdu levně,“ uzavřel pro SinMed.cz.