V Brně podstoupila CT vyšetření „pacientka” stará 700 let

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA) vyšetřili dřevěnou gotickou sochu Matky boží Žarošské neboli Žarošickou madonu. Podstoupila CT vyšetření, které pomohlo určit její celkový stav včetně poškození dřevokazným hmyzem.

Jednou z nejstarších pacientek FNUSA se stala dřevěná socha Žarošické madony. Její vznik je datován do období kolem roku 1323 a patří k nejvýznamnějším milostným obrazům na jižní Moravě. Socha podle informací z tiskové zprávy podstoupila vyšetření počítačovou tomografií neboli CT.

Jde o ideální neinvazivní způsob zjištění celkového stavu sochy. „Můžeme pomocí něj zjistit nejen poškození od dřevokazného hmyzu, ale také vnitřní umístění cizorodých předmětů, případně odhalit minulé opravy,“ popsal v tiskové zprávě Vladimír Červeňák, lékař z Kliniky zobrazovacích metod FNUSA a LF MU.

K vyšetření se přistoupilo mimo jiné proto, že socha nikdy detailně zkoumána nebyla. Jediné, co o ní tedy bylo známo, pocházelo z historické literatury. Díky vyšetření je nyní jisté, že Panna Marie i Ježíšek, kterého drží, jsou vyřezáni z jednoho kusu dřeva. Pro historiky je to cenná informace.

Socha mohla vzniknout nedaleko nemocnice

Podle jedné z teorií vznikla madona nedaleko areálu nemocnice, a to v bývalém klášteře cisterciaček na současném Mendelově náměstí. „Buď nechala Eliška Rejčka sochu vytvořit ve Francii, nebo ji vytvořil francouzský řezbář přímo v klášteře cisterciaček. Proto má oblečené dobové šaty francouzské královny. Eliška Rejčka ji pak darovala cisterciačkám v Žarošicích,“ doplnil ve zprávě Marian Rudolf Kosík, bývalý žarošický farář.

Pro lékaře z FNUSA nešlo o první podobnou akci. Zdejší lékaři už dělali CT například soše Krista z brněnského kostela u svatého Jakuba nebo Černé madoně z Paláce šlechtičen.

V Pardubicích měli pacientku starou více než 500 let

V roce 2016 se lékaři z Pardubické nemocnice podívali na stav více než 500 let staré dřevěné gotické sochy Panny Marie Bolestné z Chrudimska. Jak informovali v tehdejší tiskové zprávě, průzkum byl malou částí komplexní restaurátorské práce.

„V Pardubické nemocnici jsme takový průzkum sochy prováděli vůbec poprvé. Radil jsem se předtím s kolegou Lisým z Fakultní nemocnice Motol, který již s restaurátory spolupracoval. Ale přesto jsme nevěděli, co máme očekávat. Na druhou stranu z našeho odborného hlediska na tomto snímání sochy nic není. Jediným limitem je to, aby se socha na CT přístroj vešla,“ uvedl ve zprávě Leoš Ungermann, primář radiodiagnostického oddělení Pardubické nemocnice.

Pomocí CT měli restaurátoři možnost zjistit mimo jiné strukturu dřeva, z kolika kusů byla socha zhotovena a jakým způsobem. „Jaké se pod povrchem skrývají nátěry, defekty, nebo jiné taje. Je možno zjistit, co je původní a co bylo k soše v průběhu staletí přidáno, případně zda někde kousek nechybí,“ vyjmenovala v tiskovém materiálu restaurátorka Hana Vítová.

CT kombinuje rentgen a počítačovou rekonstrukci

Počítačovou tomografii používají lékaři už přes půl století. Jde o jednu z nejpokrokovějších zobrazovacích metod. Toto vyšetření se používá například při diagnostice srdečních onemocnění, nádorů, krevních sraženin a vnitřního krvácení nebo při zjišťování zlomenin. Díky CT mohou chirurgové získat přesné informace o tom, co mohou očekávat v těle pacienta.

Jak na webu doplňuje Masarykův onkologický ústav (MOÚ), jde o bezbolestné a přesné zobrazovací vyšetření kombinující rentgenové záření a následnou počítačovou rekonstrukci obrazu. Výsledkem je zobrazení části těla pacienta v tenkých vrstvách, což pomáhá zjistit přesný rozsah onemocnění. Většina vyšetření vyžaduje podání kontrastní látky, následně pacient asi 10 až 20 minut klidně leží na pohyblivé části CT přístroje.