ROZHOVOR: „Lékárníci dnes stále častěji řeší s pacienty správné užívání léků, možné interakce mezi léčivy, nežádoucí účinky, dodržování léčebného režimu nebo vhodnost samoléčby. Zejména u seniorů a chronicky nemocných pacientů, kteří užívají více léčiv současně, mohou tyto konzultace významně snížit riziko chyb v medikaci a předejít zdravotním komplikacím vedoucím k návštěvám lékaře či hospitalizacím,“ říká pro SinMed.cz prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
foto: SinMed.cz/Lékárna
Jak hodnotíte současnou dostupnost léků v České republice? Které výpadky pacienty v poslední době zasáhly nejvíce?
Díky legislativním změnám, lepšímu monitoringu trhu a rychlejšímu zajišťování mimořádných dovozů se daří většinu problémů řešit dříve, než přerostou v plošnou nedostupnost pro pacienty. Přesto se výpadky nadále objevují a zůstávají významnou zátěží pro pacienty, lékaře i lékárníky.
V některých regionech ubývá menších lékáren. Hrozí podle vás, že se dostupnost lékárenské péče bude mimo velká města dále zhoršovat?
Problém dostupnosti lékáren v menších sídlech a periferních regionech je v České republice dlouhodobý a podle dat České lékárnické komory se postupně prohlubuje. Celkový počet lékáren v ČR zůstává relativně stabilní, jejich rozmístění je ale velmi nerovnoměrné.
Zatímco ve větších městech lékárny přibývají, často v obchodních centrech nebo v blízkosti poliklinik, v menších městech a na venkově dochází spíše k jejich úbytku, což je problém, neboť lékárny plní významnou roli v systému primární péče, kde kromě výdeje léčiv poskytují pacientům i odborné poradenství při lehčích zdravotních potížích bez nutnosti návštěvy lékaře.
Zánik těchto lékáren na venkově povede ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče v regionech a sekundárně k přetěžování pohotovostních služeb a ambulancí, protože pacienti ztratí nejbližší a nejrychlejší možnost odborné konzultace se zdravotníkem.
Lékárníci stále častěji poskytují konzultace týkající se správného užívání léčiv. Měl by být tento typ odborné péče více finančně podporován zdravotními pojišťovnami?
Ano, Česká lékárnická komora je přesvědčena, že odborné konzultace poskytované lékárníky by měly být systémově a odpovídajícím způsobem hrazeny zdravotními pojišťovnami. Nejde pouze o výdej léčivého přípravku, ale o zdravotní službu, která přispívá k bezpečné, účinné a ekonomicky efektivní farmakoterapii.
Lékárníci dnes stále častěji řeší s pacienty správné užívání léků, možné interakce mezi léčivy, nežádoucí účinky, dodržování léčebného režimu nebo vhodnost samoléčby. Zejména u seniorů a chronicky nemocných pacientů, kteří užívají více léčiv současně, mohou tyto konzultace významně snížit riziko chyb v medikaci a předejít zdravotním komplikacím vedoucím k návštěvám lékaře či hospitalizacím.
Česká lékárnická komora se o systémové ukotvení a úhradu těchto výkonů dlouhodobě zasazuje. Již řadu let upozorňujeme na to, že odborná práce lékárníka nekončí výdejem léčiv, ale zahrnuje také důležitou konzultační a preventivní činnost, která má prokazatelný přínos pro pacienty i celý zdravotní systém.
Jaké nejčastější chyby dělají pacienti při užívání léků a jak velký problém představuje kombinace více léčiv bez odborné konzultace?
Mezi nejčastější chyby na straně pacientů patří nedodržování předepsaného dávkování, nesprávné načasování užívání léků, předčasné ukončení léčby, vynechávání dávek nebo naopak jejich zdvojování. Častým problémem je také kombinování předepsaných léků s volně prodejnými přípravky, doplňky stravy či bylinnými produkty bez odborné konzultace. Riziko narůstá zejména u pacientů užívajících více léčiv současně. Lékárníci při každodenním kontaktu s pacienty tyto situace odhalují, upozorňují na možná rizika a pomáhají nastavit správné užívání léčiv tak, aby byla léčba bezpečná a účinná. U složitějších lékových forem (inhalátory, autoinjektory apod.) může docházet k nesprávné aplikaci léčiva. U těchto pacientů je důležitá edukační role farmaceuta.
Vedle problémů spojených s užíváním léčiv zachycují lékárníci také chyby vznikající při předepisování léků. To, že řadu chyb nelze odhalit jinak než přímým rozhovorem s pacientem, potvrdila také dvě kola projektu ČLnK Sledování lékových chyb. Ten měl za cíl systematicky mapovat chyby, se kterými se farmaceuti setkávají při výdeji léčiv na předpis, a upozorňovat na jejich reálné dopady na pacienty. Výsledky odhalily formální či administrativní nedostatky, ale také mnohem závažnější chyby, například předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno, potenciální lékové interakce, duplicity v terapii, chybějící dávkování či překročení maximální dávky. Z výsledků projektu vyplynulo, že v lékárnách farmaceuti řeší v průměru dvě lékové chyby denně. Napříč celou sítí lékáren by tak mohlo jít o více než milion potenciálních chyb ročně.
Jaké změny by podle České lékárnické komory nejvíce přispěly ke zvýšení bezpečnosti pacientů a ke zlepšení fungování lékárenské péče v České republice?
Podle České lékárnické komory je nezbytné zaměřit se na systémové změny, které zajistí dlouhodobou stabilitu lékárenské péče v celé republice. Diskuse se týká například změny systému odměňování lékáren, které je v současnosti z velké části závislé na ceně vydávaného léku. V menších obcích ordinují praktičtí lékaři, kteří předepisují levnější léky než například specialisté ve městech. Za stejnou práci (výdej léku) tak menší lékárna zpravidla obdrží nižší odměnu, než je republikový průměr. Rozdíl činí i desítky procent.
Dalším tématem je také rozšiřování odborných zdravotních služeb poskytovaných v lékárnách v oblasti prevence. V současnosti široce diskutovaný zásilkový výdej léčivých přípravků na předpis by situaci některých malých lékáren a dostupnost péče pro pacienty na periferii mohl také výrazně zhoršit. Česká lékárnická komora o všech těchto otázkách jedná s vedením Ministerstva zdravotnictví ČR.