Ticho, jména, Ukrajina. Z nástupu volejbalistek v Brně mrazilo

REPORTÁŽ: Páteční odpoledne nelze nazvat jinak než hektickým. Z Prahy jsme se nejprve vydali do Českých Budějovic, kde jsme chtěli na vlastní oči zažít atmosféru výstavy Země živitelka. Ta byla povedená, o čemž svědčí i samostatná reportáž.

Následně jsme absolvovali přibližně 220 kilometrů dlouhý přesun na jižní Moravu, konkrétně do Brna. Cílem bylo stihnout utkání evropského šampionátu volejbalistek mezi Ukrajinou a Bulharskem.

Možná se to bude zdát neuvěřitelné, ale cesta po dálnici opravdu ubíhala. V pavilonu P brněnského výstaviště jsme byli včas. Vlastně nejen včas, ale s výrazným předstihem. Domácí hráčky se teprve chystaly na večerní zápas s Řeckem, a tak byla atmosféra v okolí haly zatím klidná.

Viděli jsme množství vlajek, stejně jako dobrovolníky a organizátory. Z hlediska sportu jde o prestižní a mimořádnou událost. Mistrovství Evropy se kromě Brna koná také v Istanbulu, Baku a Göteborgu.

Doprovodný program mistrovství, tipy redakce: Fan zóna – autogramiády, soutěže a další aktivity pro fanoušky a rodiny. ME v paravolejbalu – evropský šampionát v divizi B. Brno Beach Pro 2026 – mezinárodní turnaj Beach Pro Tour kategorie Future v plážovém volejbalu. Festival barevného minivolejbalu – turnaj určený nejmladším volejbalovým talentům. Koncerty ve fan zóně – například Ilona Csáková, Vojtaano, Pekař, Jakub Děkan, Sebastian nebo Divokej Bill. Zábavný program pro děti –Míša ze školky, Na Stojáka a další vystoupení a aktivity.

 

Do Brna hlavně kvůli atmosféře

Čeští fanoušci si samozřejmě mohou všechny zápasy české reprezentace vychutnat nejen přímo na místě, ale také prostřednictvím kamer veřejnoprávní České televize. Její štáb jsme rovněž potkali a bylo vidět, že se na večerní program těší.

Utkání Ukrajiny s Bulharskem by vlastně nebylo ničím výjimečným. Oba týmy se na začátku léta utkaly v Bangkoku v rámci Volleyball Nations League 2026, tedy prestižní mezinárodní soutěže.

A bylo se na co dívat. Sestřih tohoto zápasu na YouTube zaznamenal téměř 84 tisíc zhlédnutí, což potvrzuje zájem o šestkový volejbal.

Sportovní analytiku, bloky, výskoky, smeče a servisy ale tentokrát nechme stranou. Do Brna jsme vážili dalekou cestu především kvůli atmosféře. Chtěli jsme vidět, jak diváci zareagují na nástup ukrajinských hráček.

A právě ten byl mimořádný.

Kdy hrají Češky: sobota 22. srpna od 19:00 s Rakouskem neděle 23. srpna od 19:00 se Srbskem úterý 25. srpna s 19:00 s Ukrajinou čtvrtek 27. srpna od 19:00 s Bulharskem

 

Emotivní nástup

Tma, postupné představování hráček, čtení jejich jmen, chvílemi hrobové ticho, ale také připomínka toho, co se od roku 2022 odehrává na Ukrajině a co bohužel ze strany ruského agresora stále nepolevuje. To všechno nejen nám probíhalo hlavou. Šlo o velice emotivní a zvláštní pocit.

Sledovali jsme diváky, české muže i ženy, děti. Pocit určité sounáležitosti byl více než patrný. O to silněji působil v den připomínky 21. srpna 1968, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy.

Na několik okamžiků tak očekávání samotného utkání ustoupilo něčemu mnohem silnějšímu. Z nástupu ukrajinských volejbalistek v Brně skutečně mrazilo.

Volejbal, knihy a cesta domů

Samotný zápas nakonec vyhrálo Bulharsko 3:0 na sety. Fandilo se, tleskalo i pískalo. Atmosféra se pochopitelně nemohla rovnat večernímu utkání českých reprezentantek, přesto byla vynikající.

Po utkání jsme se vypravili do útrob výstaviště, kde si fanoušci mohli dát něco dobrého k jídlu a pití, pořídit dárkové předměty nebo sáhnout po hodnotné literatuře.

Míníme především titul Zlatá doba nejen brněnského volejbalu aneb Příběh Karla Lázničky z pera Milana Bučíka.

Po vyčerpávajícím dni přišel krátký oddech a následně noční přesun zpět do Prahy. Druhý den už bylo potřeba reportáž sepsat, dokončit a vydat.

Byl to dlouhý den. Ale cesta do Brna stála za to.