Tepličtí chirurgové provedli ojedinělou laparoskopickou operaci

Chirurgové teplické nemocnice provedli ojedinělou laparoskopickou operaci, aortofemorální bypass, u pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. V rámci Ústeckého kraje šlo o výjimečný výkon. Hlavním rozdílem oproti běžnému výkonu byl způsob operace.

Tým Nemocnice Teplice provedl pod vedením Martina Sesseka, primáře chirurgického oddělení, úspěšný aortofemorální bypass u pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Jak nemocnice uvedla v tiskové zprávě, hlavním rozdílem oproti klasickému otevřenému výkonu byl způsob operace. Břišní fáze byla totiž provedena kompletně laparoskopicky, tedy pomocí několika drobných vstupů o velikosti 10 až 15 milimetrů. Stalo se tak vůbec poprvé v Ústeckém kraji.

„Vyhneme se tím velkému řezu, se všemi výhodami pro pacienta, to je menší operační stres i bolestivost, rychlejší rekonvalescence, výrazně menší riziko vzniku kýly v jizvě a také lepší kosmetický výsledek. Používáme jen malé vstupy velikosti 10–15 milimetrů,“ vysvětlil ve zprávě Martin Sessek.

Pacient trpěl závažným neprokrvením dolních končetin způsobeným uzávěrem pánevních tepen, což mu znemožňovalo delší chůzi. Onemocnění ho tedy výrazně omezovalo v běžném pohybu. Bez chirurgického zákroku hrozila i amputace končetiny.

Rizikové je kouření i nadváha

Jak informuje Národní zdravotnický informační portál (NZIP), hlavní příčinou ICHDK je ateroskleróza, jejíž riziko je možné významně snížit řadou preventivních opatření. Ateroskleróza omezuje průtok krve, což vede k nedostatku kyslíku a živin v oblasti zásobované postiženou tepnou. Výrazné příznaky se však obvykle objevují až v okamžiku, kdy je zablokování tepny významné.

Nejrizikovější skupinou pacientů, které onemocnění postihuje, jsou kuřáci s rozvinutým diabetem. Riziko je možné snižovat kromě nekuřáctví také pravidelným pohybem, vyváženou stravou, předcházením nadváhy, předcházením stresu či snížením vysoké hladiny cholesterolu.

ICHDK může být po dlouhou dobu nediagnostikovaná a často způsobuje potíže až ve vysokém věku. Prvními příznaky jsou svalové bolesti, které se objevují v postižené noze. Omezují pacientovu schopnost chodit a nutí jej dělat v chůzi pravidelné přestávky, případně chodit pomaleji. Bolesti se navíc postupně zhoršují. V posledním stadiu se na nohou tvoří vředy, může docházet k odumírání tkání a v nejhorším případě hrozí amputace.

Běžně je nutný až 30centimetrový řez

Operace se běžně provádí klasickou otevřenou cestou. To obnáší řez o délce 15 až 30 centimetrů přes dutinu břišní, který zajišťuje přístup k tepnám uloženým v zadních partiích. Cílem výkonu je obnovení průtoku krve do dolních končetin pomocí cévní protézy našité mezi břišní aortu a stehenní tepnu. V posledních letech se u vybraných pacientů aortofemorální bypass provádí miniinvazivně. Roboticky či laparoskopicky. A právě to se podařilo i teplickým chirurgům.

Miniinvazivní cévní rekonstrukce v dutině břišní jsou prováděny jen na několika málo pracovištích a převážně roboticky. Zda je výkon prováděn otevřeně či miniinvazivně, záleží nejen na přístupu a možnostech pracoviště, ale i na anatomické situaci pacienta. Lékaři mohou dále volit mezi robotickou či manuálně laparoskopickou operací, přičemž záleží na dostupnosti robotických systémů a nasmlouváním výkonů u zdravotních pojišťoven.

„V Ústeckém kraji se zatím robotické ani laparoskopické cévní operace neprováděly. Chirurgické oddělení teplické nemocnice Krajské zdravotní robotickým systémem nedisponuje, ten je pouze v Masarykově nemocnici. Proto jsme se rozhodli provádět tento výkon na našem pracovišti laparoskopicky. Jsme zatím jediným pracovištěm v kraji, které tuto techniku v daném rozsahu nabízí. Pro pacienty nejen z Teplicka tím rozšiřujeme spektrum nabízených výkonů,“ uzavřel ve zprávě primář Sessek.