Éra radiové mánie na začátku 20. století byla fascinujícím a zároveň děsivým obdobím, kdy lidstvo propadlo absolutnímu okouzlení nově objeveným prvkem – radiem. Když Marie a Pierre Curieovi v roce 1898 radium izolovali, nikdo netušil, jak ničivé účinky má radioaktivní záření na živé organismy. Lidé viděli jen zázračnou substanci, která sama od sebe, bez jakéhokoliv zdroje, vydávala teplo a v temnotě magicky modrozeleně světélkovala.
foto: Volné dílo/Marie a Pierre Curieovi
Netrvalo dlouho a radium se stalo synonymem pro životní sílu, zdraví a nekonečnou energii. Podnikatelé a tehdejší vědecké autority usoudili, že když radium dokáže ničit rakovinné buňky (což byla pravda), musí v malých dávkách stimulovat ty zdravé. Vypuklo šílenství, které proměnilo smrtící jed v nejžádanější luxusní zboží na trhu.
Radiové nadšení
Regály obchodů zaplavily stovky produktů s obsahem radia. Extrémně populární byla radioaktivní voda, která se prodávala pod názvy jako Radithor. Šlo o certifikovanou vodu s přídavkem čistého radia, která slibovala vyléčení desítek nemocí, od únavy přes slepotu až po impotenci. Výrobci kosmetiky nabízeli dámské krémy Tho-Radia, které měly díky radiu a thoriu rozzářit pleť. Prodávala se radiová zubní pasta pro zářivě bílý úsměv, radioaktivní čokoláda, cigarety, a dokonce i spodní prádlo či dětské hračky natřené svítící barvou. Lidé si kupovali drahé domácí Revigatory, tedy hliněné nádoby lemované radioaktivními materiály, do kterých se nalila obyčejná voda, která se přes noc nechala „nabít“ a ráno ji celá rodina pila jako elixír mládí.
Šok
Nejtemnější příběh této éry se však odehrál v amerických továrnách společnosti United States Radium Corporation, kde pracovaly takzvané Radiové dívky (Radium Girls). Tyto mladé ženy natíraly ciferníky hodinek a leteckých přístrojů speciální svítící barvou zvanou Undark, která obsahovala radium. Aby byly číslice precizní, vedení továrny dívkám radilo, aby štětečky po každém tahu olízly rty a zašpičatily je. Dívky se ptaly, zda jim barva nemůže ublížit, ale manažeři je ujišťovali, že je naprosto bezpečná. Práce to byla prestižní a dobře placená. Dívky si ze zábavy barvou natíraly nehty, zuby a vlasy, aby v noci na tancovačkách zářily.
Po několika letech si však začala radiace vybírat svou daň. Radium má totiž v periodické tabulce prvků podobné chemické vlastnosti jako vápník. Když se dostane do lidského těla, organismus ho nedokáže vyloučit, ale zabuduje ho přímo do kostí. Jakmile se radium usadilo v tělech mladých dělnic, začalo je zevnitř nepřetržitě bombardovat alfa zářením.
Prvním příznakem bylo strašlivé hnisání a vypadávání zubů. Rány po zubech se nehojily, dásně hnisaly a čelistní kosti začaly doslova zaživa hnít a drolit se. Tento stav lékaři později pojmenovali jako „radiová čelist“. Dívkám se lámaly kosti při pouhé chůzi, trpěly obrovskými nádory a rakovinou kostí. Umíraly v nepředstavitelných bolestech.
Eben Byers
Radiová mánie nezasáhla jen dělnice, ale i bohatou smetánku, která radioaktivní produkty dobrovolně konzumovala. Nejslavnější obětí se stal Eben Byers, bohatý americký průmyslník a šampion v golfu. Poté, co si poranil ruku, mu lékař doporučil pití již zmíněného Radithoru. Byers byl z účinků nápoje tak nadšený, že vypil dvě až tři lahvičky denně po dobu několika let. Tvrdil, že se cítí skvěle a plný síly, dokud se v roce 1930 jeho tělo nezačalo rozpadat, v roce 1932 pak zemřel v hrozných mukách na celkové selhání organismu. Po jeho smrti úřady konečně začaly radioaktivní potraviny a léky zakazovat.
Československo
V tehdejším Československu měla radiová éra velmi specifickou stopu. Naše země byla totiž tehdy světovým centrem těžby radia. Jáchymovské doly byly jediným místem na světě, kde se těžila smolina (uraninit), ze které manželé Curieovi radium izolovali. V Jáchymově vznikly v roce 1906 první radonové lázně na světě, které fungují dodnes. Rozdíl byl však v tom, že zatímco v USA se radioaktivní prvky polykaly a natíraly na tělo v obrovských dávkách, v Jáchymově se využívaly především koupele v minerální vodě nasycené plynem radonem. Přesto se i na našem trhu objevovaly bizarní produkty. V meziválečném Československu se prodávaly například radioaktivní krabičky na cigarety, které měly „zlepšit chuť tabáku“, nebo radioaktivní hnojiva pro zahrádkáře.
Eben Byers byl pohřben v olověné rakvi, aby jeho tělo nezamořovalo okolní hřbitov. Když bylo jeho tělo v roce 1965 exhumováno kvůli vědeckému výzkumu, zjistilo se, že jeho pozůstatky jsou stále vysoce radioaktivní.
Zápisníky a osobní věci Marie Curieové, které jsou uloženy v Národní knihovně v Paříži, jsou dodnes tak silně radioaktivní, že badatelé, kteří je chtějí studovat, musí podepsat prohlášení o odpovědnosti a nosit ochranné obleky. Poločas rozpadu radia-226 je zhruba 1600 let, takže tyto dokumenty budou nebezpečné ještě velmi dlouho.