REPORTÁŽ: V průběhu prázdnin jsme se s heslem „ve zdravém těle zdravý duch“ vydali na různá místa České republiky. Navštívili jsme lesy, přehrady, vodní nádrže i historické památky, mezi něž bezesporu patří hrady a zámky. Jedním z nejvýznamnějších je Frýdlant v Libereckém kraji.
foto: SinMed.cz/Nádvoří frýdlantského zámku.
Právě díky tomu, že rod Gallasů sídlo po staletí průběžně udržoval a nesnažil se jej přizpůsobovat dobovým módním trendům, dochoval se hrad i zámek v mimořádně autentické podobě. Hned v úvodu nás však překvapila jedna věc, nezvykle nízký počet návštěvníků. Přestože jsme přijeli ve všední den, byly letní prázdniny a v areálu se pohybovalo jen několik turistů.
Začali jsme proto hledat oficiální statistiky Národního památkového ústavu. Region, do něhož kromě Frýdlantu patří také Bezděz, Grabštejn, Hrubý Rohozec, Lemberk, Sychrov a Trosky, letos zaznamenal mírný pokles návštěvnosti. Zatímco loni v květnu zavítalo na Frýdlant 8 613 lidí, letos ve stejném měsíci jich bylo 8 293. Mírný propad přinesl také červen. Nejsilnějšími měsíci tradičně bývají červenec a srpen, na jejichž výsledky si však budeme muset ještě počkat.
Z Prahy jsme dorazili za necelé dvě hodiny. Parkoviště bylo téměř prázdné, a tak jsme si mohli v naprostém klidu vychutnat okolní krajinu. Pod jasnou modrou oblohou se příjemně procházelo, nikde žádný hluk ani davy turistů.
Legendární Albrecht z Valdštejna
Návštěvníci si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů: Frýdlantský hrad, Frýdlantský zámek, Zbraně, zbroj a rytíři, Dětská prohlídka, Kastelánské křídlo nebo Skrytá místa Frýdlantu.
Významnou postavou zdejší historie je vedle generála rakousko-uherské armády Františka Clam-Gallase především Albrecht z Valdštejna. Jak jsme se během prohlídky dozvěděli, Frýdlant koupil v roce 1622 za 150 tisíc zlatých, což byla na svou dobu astronomická částka. Během třicetileté války vybudoval z Frýdlantska rozsáhlou hospodářskou doménu, která zásobovala jednu z nejsilnějších armád tehdejší Evropy. Region si díky tomu vysloužil přezdívku Terra Felix, Šťastná země.
Toto označení by ostatně mohlo platit i dnes. Během naší návštěvy zde panoval mimořádný klid, k němuž přispělo nejen příjemné počasí, ale také překvapivě malý počet návštěvníků.
Samotný státní hrad a zámek na nás udělal velmi dobrý dojem. Personál byl ochotný, vstřícný a profesionální. Na každý dotaz jsme dostali ochotně odpověď. Kromě známých jmen jsme se dozvěděli řadu zajímavostí také o rodech Redernů a Bibrštejnů, o nichž jsme se, přiznáváme, dříve příliš nevěděli.
Modrý salon
Právě Bibrštejnové stáli na konci 13. století u zrodu této výjimečné památky, kterou můžeme obdivovat i po více než sedmi stech letech. Když jsme si tuto skutečnost uvědomili, mimoděk nás napadlo, kolik současných staveb vznikajících v Praze bude stát ještě za dalších sedm století.
Pro milovníky historie je potěšující také informace, že v exteriérech národní kulturní památky je dovoleno fotografovat i natáčet pro vlastní potřebu. Fotografování či natáčení určené pro veřejnou prezentaci je však nutné předem domluvit se správou objektu.
Interiéry jsou pak jedním slovem dechberoucí. Ať už jde o zbrojnici, Rytířský sál nebo Modrý salon. Právě zde člověk nejlépe pochopí, proč je Frýdlant považován za jednu z nejcennějších historických památek v České republice.
O to smutněji působil pohled na téměř prázdné nádvoří. Takto výjimečné místo by si během hlavní turistické sezony bezpochyby zasloužilo mnohem větší zájem návštěvníků.