Reforma zdravotního pojištění má změnit financování péče a posílit prevenci

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) představilo reformu veřejného zdravotního pojištění. Novela mění způsob, jakým se rozhoduje o financování a organizaci zdravotní péče, posiluje odpovědnost zdravotních pojišťoven a vytváří podmínky pro dlouhodobější plánování podle potřeb pacientů.

Mezi hlavní změny, které přinese reforma Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030, patří dostupnější zdravotní péče, udržitelnost a efektivní síť poskytovatelů zdravotních služeb, větší důraz na kvalitu a silnější motivace k prevenci. Resort zdravotnictví o tom informoval v tiskové zprávě.

„České zdravotnictví vstupuje do období, kdy bude kvůli stárnutí populace potřeba zajistit více péče při omezenějších zdrojích. Nestačí proto každý rok jen rozhodnout, kolik peněz kam půjde. Musíme dlouhodobě plánovat také dostupnost, kapacity, efektivitu a kvalitu péče. Reforma dává zdravotním pojišťovnám větší prostor systém skutečně řídit, ale zároveň od nich vyžaduje větší odpovědnost za to, jak jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění využívány,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Jak ministerstvo přiblížilo ve zveřejněném letáčku, současné nastavení neumožňuje plné využití potenciálu zdravotního pojištění. Překrývání kompetencí státu a zdravotních pojišťoven v nastavení úhrad vedlo k nízkému tlaku na větší efektivitu a kvalitu, k netransparentnosti, zvyšování výdajů a prohlubování deficitů.

Chybějící péči vyhodnotí společná data

Součástí reformy má být i vytvoření společného analytického zázemí systému. „Potřebujeme společná data, díky kterým budeme schopni lépe vyhodnocovat, kde péče chybí, kde jsou kapacity nedostatečné a jak efektivně jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění využívány,“ dodal v tiskovém materiálu Jan Zapletal, vrchní ředitel Sekce zdravotního pojištění a evropských fondů MZ.

Pro pacienty má reforma přinést především udržitelnější, dostupnější a kvalitnější péči. Systém má lépe reagovat na to, kde péče chybí a jaké kapacity jsou v regionech potřeba. Víceleté dohody mají zároveň nemocnicím, ambulancím i zdravotním pojišťovnám umožnit dlouhodobější plánování.

Pacienti budou za prevenci dostávat finanční odměnu

Za účast na preventivních prohlídkách a screeningových programech by pak pacienti mohli dostat finanční odměnu ve výši 500 až 1 500 korun. Konkrétní částku stanoví zdravotní pojišťovna.

„Prevence je jednou z oblastí, kde může každý z nás své zdraví významně ovlivnit. Nová nároková odměna dává lidem jednoduchou a konkrétní motivaci absolvovat preventivní prohlídky a screeningy včas. Důležité přitom je, aby prevence byla nejen podporovaná, ale také dobře dostupná a srozumitelná pro každého,“ doplnila ve zprávě Simona Zábranská, předsedkyně Pacientské rady MZ a ředitelka Klubu nemocných cystickou fibrózou.

První změny by měly legislativním procesem projít v roce 2027. Začít platit by tak mohly už v roce 2028.

V roce 2027 posílí systém veřejného pojištění 24 miliard korun

V červnu schválila vláda opatření, které v příštím roce posílí systém veřejného zdravotního pojištění o 24 miliard korun. Cílem je podle tehdejší tiskové zprávy stabilizovat financování zdravotnictví a zajistit dostatek prostředků pro úhradu zdravotní péče.

„Výdaje zdravotnictví v posledních letech rostou zejména v důsledku stárnutí populace, větší dostupnosti moderní léčby, růstu cen léčiv a zdravotnických prostředků i rostoucích personálních nákladů ve zdravotnictví. Schválené opatření umožní na tyto změny reagovat a zachovat dostupnost kvalitní zdravotní péče pro pacienty,“ vysvětlil tehdy v tiskové zprávě Jan Zapletal.