Drtivou většinu sportů, které sleduji, jsem závodně nebo alespoň amatérsky provozoval. Od fotbalu až po golf. Existuje ale jedna výjimka, kterou sice pravidelně sleduji, nikdy mě však nebavila natolik, abych ji sám dělal. Vzhledem k názvu recenzované knihy je jasné, že mluvím o cyklistice.
foto: SinMed.cz/Tadej Pogačar, Nezastavitelný
Nejde přitom jen o Tour de France. Sleduji také Vueltu, Giro d'Italia, monumenty jako Paříž–Roubaix s proslulými kostkami, Milán–San Remo nebo Kolem Flander. Všichni závodníci mají můj obrovský respekt. Jde o absolutní světovou elitu. A právě mezi ní už několik let vyčnívá slovinský fenomén Tadej Pogačar.
Biografie renomovaného sportovního novináře Andyho McGratha, kterou vydává nakladatelství Universum, mapuje Pogačarův raketový vzestup na vrchol světové cyklistiky. Připomíná jeho největší vítězství, klíčové rivality i charakterové vlastnosti, motivaci a schopnosti, které z něj udělaly dominující osobnost současného pelotonu.
Protože je autorem zkušený novinář, má kniha výborný spád. Jednotlivé kapitoly jsou psány s nadhledem a doplněny množstvím autentických citací.
„Tam jsem viděl, že Tadej je mnohem lepší, než jsme čekali, a je už vyzrálý. Prostě letěl,“ dodává, „byl úplně v pohodě, když závodil přesně takovým stylem, jak by měl. Tehdy jsem opravdu pochopil, že je mnohem lepší než já. Hlavně v poslední etapě: máme pěknou fotku, kde je vidět, jak celý tým tahá tempo a pomáhá Tadejovi. Byli jsme opravdu bratři ve zbrani,“ usmívá se při té vzpomínce. Na pódiu pak Pogačar postříkal jejich trenéra Andreje Cimpriče z lahve Astoria Fizz a vydatně si lokl.
Kombinace vyprávění, faktů a podrobného popisu jednotlivých závodů i etap působí okouzlujícím dojmem už od prvních stran.
Fenomén
„Jeho nejvýraznější výsledek sezony přišel o několik týdnů později v zářijovém silničním závodě mistrovství Evropy v Bretani, kde získal bronzovou medaili za francouzským duem Nicolas Malle a Emilien Jeannière. Když v roce 2017 přecházel k elitním závodům s dospělými, nebylo pochyb o jeho potenciálu,“ píše Andy McGrath.
Publikace, jejíž obálce stylově dominuje žlutá barva symbolizující vítěze Tour de France, je rozdělena do devatenácti kapitol s názvy jako Loupež, Král hor, Pád, Všemocný nebo Rébus. Součástí knihy je také bohatá kolekce černobílých fotografií, jejichž seznam autorů je uveden v samostatné části publikace.
Největší předností knihy je však styl, jakým Andy McGrath píše:
„V Pogačarovi se perfektně prolíná věda a romantika, optimalizace tréninkového procesu nové školy a sázka na riziko jako vystřižená z časů minulých. Pracuje v aerodynamickém tunelu, váží každý gram jídla, v závodě zkonzumuje až 120 gramů sacharidů za hodinu a v přípravě jezdí do vysoké nadmořské výšky. Pak sestoupí z hor, vyvěsí na sociální sítě nějaké vtipné memy, s úsměvem na tváři odstraní z cesty konkurenty a občas rozmetá i své vlastní plány – vyrazí do nebojácného úniku daleko před cílem a nechá soupeře, aby ho pronásledovali.“
Právě v těchto pasážích je patrné, proč kniha funguje nejen jako životopis, ale také jako poutavé čtení o moderní cyklistice.
Biografie obvykle vznikají až po skončení sportovní kariéry. V případě slovinského reprezentanta je však situace jiná. Pogačarovi je teprve 27 let a stále patří mezi nejlepší cyklisty planety. Ostatně jeho výkony lze pravidelně sledovat i díky skvělým přenosům a komentářům České televize či Eurosportu. Právě proto působí tato kniha nejen jako ohlédnutí za dosavadní kariérou, ale také jako zachycení mimořádného sportovce v době, kdy stále píše další kapitoly své historie.
Hodnotím 90 procenty.