„Přímé riziko pro pacienty.“ Česká asociace sester varuje před změnami v domácí péči

ROZHOVOR: Server SinMed.cz jako první zveřejnil znění protestu proti předběžné dohodě skupin všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost, která vznikla v přípravné fázi dohodovacího řízení pro rok 2027. Mezi signatáři dokumentu, který se zabývá domácí péčí, není pouze Charita ČR, ale také sekce domácí péče České asociace sester (ČAS) v čele s předsedkyní Riou Otrubovou. Právě členové této sekce za podpory prezidia nyní redakci podrobně vysvětlili, v čem podle nich spočívají hlavní problémy navrhovaných změn.

V protestu se píše, že zavedení terénních sester v ordinacích praktických lékařů může ohrozit stávající systém domácí péče. Jaké konkrétní dopady očekáváte na pacienty, pokud by byl návrh realizován v navrhované podobě?

Pojem „terénní sestra“ vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, v aktuálním znění nezná.

Rozumím. Poprosím tedy o rozebrání.

Sestry v agenturách domácí péče (odbornost 925) jsou vysoce erudované specialistky procházející kontinuálním vzděláváním a řadou certifikovaných kurzů a specializací. Jsou vzdělávány pro samostatnou činnost v přirozeném prostředí pacienta (například moderní hojení ran, péče o stomie, péče o invazivní vstupy, včetně podání enterální/parenterální léčby, DUPV či paliativní péče). Převedení této agendy na personál ambulance, bez garantované terénní praxe, představuje pro pacienty přímé riziko. 

Sestra v ordinaci všeobecného praktického lékaře a lékařů pro děti a dorost má velké zkušenosti s administrativou a základními výkony, a hlavně vykonává přímou ordinaci lékaře. Nehodnotí samostatně stav nemocného, nepoužívá běžně standardizované nástroje v ošetřovatelství, které slouží k objektivnímu měření stavu pacienta, ani nevytváří plán ošetřovatelské péče, který zajišťuje kontinuitu péče o nemocné. 

Co to vlastně znamená?

Reálně hrozí, že praktičtí lékaři začnou účelově omezovat indikace zavedeným specializovaným agenturám domácí péče, aby finančně saturovali vlastní kapacity terénních sester u méně náročných pacientů. To povede k odlivu financí ze segmentu 925 a postupné likvidaci stávajících poskytovatelů. Zde cítíme nebezpečí, že pro nejtěžší a nákladné chronické pacienty, na které kapacity ordinací praktiků stačit nebudou, může stávající profesionální síť zaniknout. 

V protestu uvádíte, že domácí zdravotní péči dnes zajišťuje více než 400 poskytovatelů. Existují podle vás regiony, kde je kapacita domácí péče naopak nedostatečná, nebo je současná síť schopna pokrýt poptávku pacientů?

Dle pojišťoven je současná síť domácí péče dostatečná a plošně pokrytá. Pokud někde v regionu chybí, zdravotní pojišťovny mají k dispozici nástroj, možnost vyhlášení výběrového řízení na poskytovatele terénních služeb nebo rozšíření úvazků stávajících agentur, které jsou i do budoucna schopny nápor domácí péče zajistit. Zavedení paralelního systému terénních sester je podle našeho názoru ekonomicky neefektivní, prodraží celkové náklady v péči o nemocné.  

Jak ale reagujete na argument zastánců změny, že větší zapojení praktických lékařů a jejich sester může zlepšit koordinaci péče o pacienty v domácím prostředí?

Z pohledu domácí péče víme, že praktičtí lékaři dlouhodobě čelí kapacitním problémům, rostou jim počty pacientů, zvyšuje se návštěvnost i administrativa a už nyní péči časově stěží zvládají. Sehnat lékaře, který by provedl návštěvní službu u imobilního nemocného, je téměř zázrak. Navíc ve vyspělých zdravotnických systémech (v současné době v ČR probíhá projekt KOPEC za švýcarsko-české spolupráce, pozn. red.) funguje domácí péče jako samostatný, suverénní pilíř, který koordinuje potřeby nemocných a rodin v jejich vlastním sociálním prostředí. Protože je znají nejlépe a jsou v nejužším kontaktu. Zároveň jsou specializované pro práci v terénu. Návrh na umělou centralizaci pod praktiky je krokem zpět. Ještě také nemáme informaci o tom, zda o funkci terénní sestry stojí samy sestry v odbornosti 911, nebo je to jen záměr PL.

Opakovaně upozorňujete na riziko zvyšování nákladů zdravotního systému. Máte k dispozici ekonomické analýzy nebo modely, které by doložily, že nový systém bude dražší než současný model domácí zdravotní péče?

Požadavek praktických lékařů na bonifikaci formou nového pojmu „epizoda péče“ a paušální platba na úvazek sestry je v přímém rozporu s metodikou tvorby cen zdravotní péče.

Proč?

Čas a náklady na výkon jsou již dnes plně kalkulovány v obsahu stávajících výkonů odbornosti 911. Sestra v odbornosti 911 může tyto výkony provádět jak v ambulanci, tak v sociálním prostředí pacienta.

Segment domácí péče má dlouhodobě zavedený a praxí odzkoušený úhradový mechanismus, včetně revizní činnosti pojišťoven. Dochází tak k minimalizaci nadlimitních nákladů na zdravotní péči. Každá agentura je nucena nakládat s tím, co vyúčtuje pojišťovně formou časových a materiálových výkonů. Každopádně nemá paušální platby na jednotlivé úvazky sester, ani duplicitní „epizody péče“ tak, jak to požadují praktici pro své sestry. Navíc vzdělání sester, přístrojové vybavení, vybavení kompenzačními pomůckami, vozový park, vybavení sester, NB, mobilní telefony a další, to vše si musí agentury zajistit ze svých zdrojů, dotačních projektů, darů, nikoli z paušální platby na úvazek sestry.

Pokud považujete návrh za nevhodný, jaké systémové změny byste naopak doporučili pro další rozvoj domácí zdravotní péče a lepší dostupnost služeb pro stárnoucí populaci?

Domácí péče prochází v posledních letech turbulentním vývojem nejen co do rozsahu poskytovaných služeb, ale hlavně se dlouhodobě pracuje na rozvoji kvality poskytované péče. Jsme si vědomi, že je nutné rozvíjet domácí péči jako samostatný, suverénní pilíř primární péče po vzoru moderní západní praxe. Domácí péče je prodlouženou rukou nejen praktického lékaře, ale všech poskytovatelů zdravotních služeb a je připravena převzít plnou odbornou, kvalitní péči o pacienta v jeho sociálním prostředí napříč různými obory. Roky se zde rozvíjely agentury domácí péče, které již mají nastavené pracovní postupy, dokumentaci, personální strukturu a potřebné technické i softwarové know-how. Na to podle našeho názoru ordinace výše uvedených lékařů zatím připraveny nejsou. 

Do budoucna se ale jeví možnost doplnění činnosti domácích péčí v terénu o tzv. sestry s pokročilou praxí, tedy s více kompetencemi v samotnosti péče o pacienta, o kterých se nyní hovoří a připravují se podmínky pro jejich vzdělávání.

S podporou prezidia ČAS, Bc. Ria Otrubová, předsedkyně domácí péče ČAS.