ROZHOVOR: Server SinMed.cz se zaměřil na dokument, který před několika dny podepsali ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí společně s odbory a zaměstnavatelskými svazy. Deklarací jsme se již zabývali v rozhovoru s ředitelkou Domova Sulická Lenkou Kohoutovou, kde přišla řeč na péči o zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách.
foto: SinMed.cz/Jiří Havránek (ODS)
V interview se stínovým ministrem práce a sociálních věcí Jiřím Havránkem (ODS) pokračujeme tématem nedostatku pracovních sil v sociálních službách.
Jak se díváte na snahy ministrů řešit personální krizi pomocí zahraničních pracovníků?
Nedostatek pracovních sil v sociálních službách považujeme v ODS za klíčový problém pro jejich dobré fungování. Ovšem sociální služby nejsou stavebnictví, gastro, kde si můžeme ruce a nohy dovézt ze zahraničí. Zapracování lidí, kteří dokonale nevládnou češtinou, asi nebude tak složité. Ovšem pokud by měli nastupovat třeba do našich domovů seniorů, bude to mnohem složitější. Takové pokusy mají své limity a velká rizika.
V sociálních službách, ale i ve zdravotnictví dnes pracuje mnoho lidí například z Ukrajiny nebo dalších zemí. V čem vidíte úskalí dalšího přílivu cizinců?
V sociálních službách jde především o komunikaci, každodenní komunikaci s klienty. Jen tak funguje důvěra a pocit bezpečí klientů třeba v domovech seniorů, ale hlavně u lidí s nějakým zdravotním hendikepem obecně. Hygiena, podávání jídla nebo převlékání lůžka, to nejde dělat nějakým automatem, komunikace je při takových činnostech podstatou péče. Každá věta směrem ke klientovi od zaměstnance v sociálních službách má velkou hodnotu. Je pravda, že na mnoha místech již dnes takto fungujeme. Ale znalost češtiny je k výkonu práce v takových zařízeních bezpodmínečná!
Co chce ODS udělat pro to, aby bylo možné více využívat zahraniční zaměstnance i v tak citlivých odvětvích, jako jsou sociální služby a zdravotnictví?
Představa, že ke komunikaci s klienty postačí angličtina a pár vět v češtině, je iluze. Kolik klientů v domovech pro seniory nebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením se dnes skutečně domluví anglicky? A péči nelze redukovat jen na úkony, manipulaci s člověkem. Představa, že nedostatek personálu vyřeší dovoz pracovníků z Filipín nebo Vietnamu bez dostatečné znalosti češtiny, je krátkozraká. Stejně jako je omylem představa, že tím zároveň vyřešíme tlak na platy. Tím riskujeme jen snížení kvality péče. Udržet kvalitní pracovníky v sociálních službách, to se neobejde bez systémových změn mířících ke zvyšování jejich platů. Nelze trvale dohánět výplatu hodinařením na přesčasech, které s ohledem na demografický vývoj stejně nebude stačit, nároky na péči budou růst.
Určitým řešením by mohla být jazyková příprava vytipovaných zaměstnanců ještě před jejich příchodem do České republiky…
Ano, to víme, a proto jsme ještě za naší vlády k tomu podnikli první kroky. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček se s tehdejší rektorkou UK Milenou Králíčkovou shodli právě na tom, že jazykoví lektoři vyrazí například do Vietnamu, vyberou vhodné kandidáty, naučí je jazyk a pak je přivezou do Česka jako pracovní posilu. Velkou výhodou je, že například v asijských zemích je hluboce zakořeněna rodinná tradice péče o nejstarší členy rodiny, kterou v sobě mají i představitelé mladé generace. Doufám, když stávající rektor UK také není ze zdravotnického prostředí, že tento program neusne.
Co by podle vás stávající vláda mohla udělat pro stabilizaci a zlepšení situace v sociálních službách?
Koaliční vláda musí přestat hledat náhradní řešení a udělat tři základní kroky. Nastavit dlouhodobě předvídatelné kroky na základě odborných dat v oblasti financování a skončit každoroční improvizace. Posílit platy v sociálních službách, které jsou nedůstojné lidí, kteří v nich pracují. A pokud jde o ty cizince, ke kterým se upíná, pak musí platit, že čeština je podmínkou, nikoliv bonusem. Pro kvalitu práce není rozhodující počet lidí, ale jejich kvalifikace. Vláda musí přestat hledat líbivá, ale prázdná řešení, která se sice možná dobře vykazují v kolonkách, ale je třeba se postavit realitě čelem.