Poruch pozornosti u dětí přibývá. Včasná diagnostika může zmírnit jejich dopady

U dětí přibývá diagnostikovaných poruch pozornosti. Mezi hlavní příznaky patří nesoustředění, zapomínání na běžné povinnosti i hyperaktivita. Včasná diagnostika a správně zvolená podpora mohou zlepšit jejich školní výsledky i každodenní fungování.

Porucha pozornosti je vrozené neurovývojové onemocnění. Narušeny jsou oblasti mozku, které řídí zaměření a udržení pozornosti, plánování nebo sebeovládání. Děti, u kterých je porucha pozornosti diagnostikována, mívají potíže se soustředěním a udržením pozornosti a u ničeho dlouho nevydrží.

Jak v tiskové zprávě informuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), podobných případů každoročně přibývá. Nejvíce dětí s poruchou pozornosti je mezi 7. a 13. rokem, ale nárůst je za posledních pět let i u šestiletých a osmnáctiletých. Třikrát častěji se diagnóza týká chlapců.

Dětem může porucha pozornosti komplikovat školní i rodinný život. Při včasném odhalení lze ale její dopady výrazně zmírnit. „Porucha pozornosti se neprojevuje jen živostí dítěte, ale může zásadně ovlivnit jeho schopnost učit se, navazovat sociální vztahy a fungovat v běžném životě. I zde hraje roli pro úspěšné zvládání obtíží včasná diagnostika a spolupráce rodiny, školy a lékařů,“ uvedl ve zprávě Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Tyto děti podle jeho dalších slov potřebují jiný přístup a prostředí, které respektuje jejich specifika.

Obtíže se často projeví v první třídě

Obtíže se často výrazněji projeví po nástupu do první třídy, kdy se zvyšují požadavky na soustředění a organizaci práce. Dítě může mít problém setrvat v lavici, často vyrušuje, mluví nevhodně v průběhu výuky, zapomíná na zadané úkoly, nestíhá pracovní tempo nebo nedokončuje činnosti.

Nejčastější psychickou poruchou v dětství a dospívání je podle informací Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která může přetrvávat až do dospělosti. Mechanismus vzniku ADHD přitom zatím nebyl zcela objasněn a určit tuto diagnózu není jednoduché.

„Má-li být stanovena diagnóza ADHD, příznaky se musí projevovat zřetelně a vývoj dítěte je trvale pozadu alespoň o šest měsíců ve více oblastech (škola, volný čas, domácí aktivity a podobně). Zároveň je potřeba pečlivě sledovat prostředí, ve kterém dítě žije, aby bylo možné alespoň rámcově vysledovat podmínky, které se mohou spolupodílet na vzniku „narušeného“ chování,“ uvádí NZIP.

Děti s ADHD často trápí i další potíže a poruchy

Děti s ADHD navíc nezřídka trpí i dalšími duševními poruchami, například poruchami sociálního chování, depresemi, úzkostnými poruchami, poruchami učení, poruchami autistického spektra nebo tiky.

U části dětí s ADHD se mohou po nástupu do školy projevit vrozené nedostatky označované jako vývojové poruchy školních dovedností. Jde o potíže při čtení (dyslexie), psaní (dysgrafie) nebo počítání (dyskalkulie). Jak dále na webu uvádí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), u některých dětí se může vyskytovat i vývojová porucha motorické funkce, která se projevuje jako nápadná nemotornost a nešikovnost.

Definitivní slovo má psychiatr

„U předškolních neklidných dětí obvykle matky žádají o radu pediatra, avšak definitivně může diagnózu potvrdit teprve dětský psychiatr. U školních dětí dává někdy podnět k vyšetření učitel nebo školní psycholog. Školy většinou spolupracují s pedagogicko-psychologickými poradnami, děti jsou pak do těchto poraden odesílány k vyšetření a často tam zůstávají v dlouhodobé péči,“ dodává ČPZP.

Ve většině případů postačuje ambulantní léčba. U závažnějších případů je doporučována léčba na dětském lůžkovém psychiatrickém oddělení. Psychoterapie a tréninkové metody jsou diagnostikovaným dětem často poskytovány v pedagogicko-psychologických poradnách. U některých dětí lze symptomy významně potlačit.

Před nástupem na základní školu by měli rodiče své děti připravit. Můžou tak dokonce předejít vzniku některých poruch, například řečových nebo paměťových. Postupovat mohou například na základě dokumentu Jak můžete pomoci svému dítěti před nástupem do základní školy z dílny Národního pedagogického institutu České republiky, který je k dispozici ZDE.

Rodiče by podle něj měli například věnovat dětem při rozhovoru soustředěnou pozornost, dávat jim najevo zájem a trpělivost, posilovat jejich sebedůvěru nebo si s nimi povídat.