REPORTÁŽ: Je pondělí 2. března odpoledne, stojíme na přechodu poblíž metra I. P. Pavlova. Kolona aut sahá z Ječné směrem k Muzeu, podobně je na tom i Legerova. Tentokrát je ale něco jinak. Auta mají zelenou, přesto všechna stojí.
foto: SinMed.cz/Doprava v Legerově stála.
Po necelé minutě naskočí zelená chodcům, ani ti se však nepohnou. Rozhlížíme se kolem sebe a sundáváme sluchátka. Takto strnulý obraz přímo v srdci hlavního města jsme snad ještě nezažili. Důvod je přitom víc než prozaický. Typický městský ruch přehlušuje houkání sanitek. Protože chodci ani řidiči přesně nevědí, odkud záchranka vyjede, nikdo se neodváží vjet či vstoupit do křižovatky.
Nenadálá soudržnost dává jasně najevo, že to s naším národem nebude tak zlé.
Když pomine druhý, mimochodem extrémně krátký interval pro chodce, na červenou se odváží pouze jediný mladík. Situace je o to bizarnější, že má berle a klopýtá s levou nohou pokrčenou v koleni. V tu chvíli z Legerovy ulice houkání sanitky ještě zesílí. Spořádaně stojící auta se snaží uhnout, ale není kam. Dvě vozidla proto vjíždějí do křižovatky na červenou. Sanitka je jim v patách.
Situace probíhá v klidu
Přijíždí těsně před tramvajové koleje a brzdí. Řidič, jehož tvář si během několika okamžiků všichni prohlížíme, zůstává dokonale klidný. Tramvaj číslo 10 mířící na Karlovo náměstí ujede sotva pár metrů ze zastávky a viditelným gestem šoféra ambulance pobízí, aby pokračoval. Jako by říkal: „Nic se neboj, přece tě nezablokuju.“
Všechno trvá maximálně dvě, možná tři minuty. Netypické ticho nám však připadá jako věčnost. Zajímavé je i to, že nikdo z chodců nekontroluje hodinky ani mobil, nikdo nepůsobí nervózně. Když se sanitka konečně rozjede, vzápětí ji následuje policejní dodávka. Svědčí to o jediném, někde se stala nehoda.
Konečně přecházíme a míříme k cíli našeho odpoledního výletu, do nedalekého solária. Chceme se zde zeptat na péči o pleť a zájem zákazníků o nové trendy. Manažer Ivan se nás jako první ptá, co se dělo venku. Během krátké cigaretové pauzy totiž i on viděl narůstající kolony a slyšel dlouhé houkání. Sluchátka z uší však na rozdíl od nás nesundal. Vysvětlujeme mu okolnosti a zároveň se ptáme, jak v centru města podobné situace snáší.
Raději nabourám
Odpovídá, že sanitek i policejních vozů projede uvedenou křižovatkou denně několik desítek. „Zvyknete si. Ke konci dne už ani nevnímáte, že někdo projíždí. Někdy je to ale nebezpečné. Když vyjíždím z ulice I. P. Pavlova, jednou mě málem sanitka smetla. Najel jsem automaticky, když jsem viděl, že mají chodci zelenou. Ona vyjela z Ječné, neměl jsem o ní tušení,“ říká třicetiletý muž.
Klíčovou větu pronese až na závěr naší debaty: „Radši bych naboural, než je nepustil.“
Server SinMed.cz proto oslovil tři řidiče sanitek, stejně jako městské i státní policisty a Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy, abychom přinesli jejich přímá svědectví. Dojde na ně v příštích materiálech.