Nový systém otevřených dat má ovlivnit úhrady zdravotní péče pro rok 2027

Ministerstvo zdravotnictví představilo ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky nová data a analytické podklady, které mají změnit průběh dohodovacího řízení k úhradové vyhlášce pro rok 2027.

Rozšířený systém otevřených dat má vůbec poprvé poskytnout všem účastníkům jednotný a detailní pohled na dostupnost zdravotní péče, kapacity jednotlivých segmentů i očekávaný vývoj potřeb pacientů v regionech. Jak resort zdravotnictví uvedl v tiskové zprávě, cílem je podpořit věcnou dohodu napříč segmenty zdravotnictví a připravit systém na demografické změny v následujících letech.

Publikovaná data obsahují přes 50 datových sad v osmi dimenzích. Sledují dostupnost zdravotní péče až na úroveň obcí s rozšířenou působností a umožňují vyhodnocovat regionální rozdíly v zajištění jednotlivých segmentů, analyzovat počty výkonů podle jednotlivých nemocnic či modelovat budoucí potřeby zdravotních služeb.

Rozhodovací řízení bude stát na přesných datech

Jak k datové podpoře rozhodovacího řízení zmiňuje Národní zdravotnický informační portál (NZIP), data jsou využitelná pro širší spektrum účelů, včetně analýz dostupné péče, modelování nákladů či kapacit. Postupné rozšiřování a aktualizace systému budou pokračovat i v průběhu roku 2026, jak budou jednotlivé dimenze datově uzavírány a validovány.

„Dohodovací řízení musí stát na přesných datech, nikoli na dojmech. Proto zpřístupňujeme nejrozsáhlejší datovou základnu, jaká kdy byla pro tento proces k dispozici. Všichni účastníci jednání i občané tak mají stejné informace o dostupnosti péče, vývoji nemocnosti i potřebách pacientů v jednotlivých regionech. Jen tak můžeme dospět k dohodě, která bude odpovídat reálným potřebám systému,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a dodal, že data potvrzují výrazný pokles porodnosti a zásadní demografickou změnu.

Populace bude stárnout

V příštích patnácti letech prý bude česká populace významně stárnout, což si vyžádá odpovídající přizpůsobení kapacit a struktury zdravotní péče. Na tuto skutečnost ukazují aktuální demografické projekce, podle kterých vzroste během následujících patnácti let počet obyvatel starších 80 let více než dvojnásobně. Zvýší se tak potřeba dlouhodobé a následné péče.

„Nová data nám umožňují poprvé detailně modelovat budoucí potřeby zdravotních služeb podle regionů, věkových skupin i typů péče. Bez těchto informací nelze efektivně plánovat kapacity ani reagovat na stárnutí populace a rostoucí tlak na dlouhodobou a následnou péči. Data jsou klíčovým nástrojem nejen pro dohodovací řízení, ale i pro strategické rozhodování celého systému,“ uvedl v tiskovém materiálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.

Plošná opatření nefungují

Samotná data jsou k dispozici ZDE. Ministerstvo zdravotnictví navíc zdůrazňuje, že nová datová podpora má umožnit více individuálních dohod v regionech a omezit plošná opatření, která nedokážou reagovat na rozdílnou situaci v jednotlivých částech republiky. „Plošná opatření nefungují a fungovat nemohou. Každý region má jiné potřeby, a právě proto zveřejňujeme detailní data, která umožní individuální dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli. Cílem je řešit konkrétní problémy v konkrétních místech – ať už jde o nedostupnost péče, nadbytečné kapacity nebo potřebu rozvoje nových služeb,“ uvedl ve zprávě náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

Data slouží také jako podklad pro připravované národní strategie v oblasti onkologie, kardiovaskulárních onemocnění, geriatrie, paliativní péče či reorganizace porodnické sítě. Otevřená datová základna je nezbytná také pro řízení nemocnic a plánování investic do zdravotnické infrastruktury.