ROZHOVOR: „Projekt Poliklinika Krč je součást projektu Nová Krč, jehož podstatou je dotvořit nově budovanou stanici metra D a dát vzniknout moderní městské zástavbě s řadou potřebných služeb, bytů a veřejné vybavenosti,“ říká pro SinMed.cz zástupce společnosti REFLECTA Development Tomáš Bílek.
foto: SinMed.cz/Prostranství, kde by měla poliklinika stát
Začněme zhurta. Kdo bude konečným provozovatelem nové polikliniky?
Projekt Poliklinika Krč je součást projektu Nová Krč, jehož podstatou je dotvořit nově budovanou stanici metra D a dát vzniknout moderní městské zástavbě s řadou potřebných služeb, bytů a veřejné vybavenosti. Přidanou hodnotou je samozřejmě také přímá návaznost na výstup stanice metra a autobusové linky.
Pro další vývoj projektu musíme počítat s více možnostmi v otázkách provozovatelů. Aktivně jednáme s Thomayerovou nemocnicí, pro kterou v tomto objektu vidíme velký potenciál pro přesun ambulantní péče ze stávajícího objektu a další rozvoj poskytovaných služeb této významné nemocnice. Rovněž sledujeme cestu privátního zdravotnického zařízení, výzkumu nebo vzdělávání. Nevylučuje se ani kombinace těchto variant.
Obě tyto cesty mají ale stejný cíl, a tím je vytvoření moderního, čistého a efektivního zdravotnického komplexu, kde se budou lékaři a pacienti cítit komfortně. Zastáváme názor, že nemalý podíl na našem zdraví má i prostor, ve kterém se léčíme.
Jaké konkrétní odbornosti budou v poliklinice zastoupeny a kolik lékařů zde najde zázemí?
Poliklinika Krč bude nabízet zejména zdravotnickou funkci o celkové pronajímatelné ploše 14 000 m², která bude v parteru doplněna obchodními plochami, případně službami podobného zaměření, jako je například lékárna, optika, rehabilitační pomůcky apod.
Konkrétní odbornosti dnes neumím potvrdit, nicméně evidujeme velký zájem jednotlivých subjektů pro své praxe. Mohu uvést některé z nich: stomatologie, jednodenní chirurgie, fyzioterapie, ortopedie, pediatrie, kardiologie, psychologie, ORL, oční ambulance a další odbornosti, se kterými jsme v kontaktu a které, dle našeho názoru, mají velkou hodnotu v oblasti zdravotní péče. Rovněž jednáme o laboratořích a výzkumných pracovištích.
Zmiňujete praktické lékaře, stomatologii, chirurgii či ortopedii, ale rozsah zdravotní péče zatím není detailně popsán. Jakým způsobem zajistíte, aby nová poliklinika skutečně zlepšila dostupnost zdravotní péče v Praze 4, a nebyla pouze komerčním doplňkem developerského projektu?
Dostupnost lékařské péče vnímáme z několika oblastí. Můžeme se bavit o dostupnosti ve smyslu koncentrace potřebných pracovišť tzv. „pod jednou střechou“, což pacientům zajistí, že budou schopni absolvovat kompletní vyšetření v jedné budově, včetně potřebných doplňujících specializací až po rentgeny a odběry.
Snažíme se vybudovat zdravotnické zařízení 21. století, které bude splňovat požadavky na dnešní potřeby takových objektů. Objekty, které jsou dnes využívány jako zdravotnická zařízení, ať chceme, nebo ne, stárnou a chátrají. Náklady na opravu, modernizaci a údržbu převyšují samotnou hodnotu budovy a mnohdy se ekonomicky nevyplatí. Zejména v době, kdy je extrémní tlak na energetickou náročnost staveb, zdroje a ceny energií a efektivitu provozu, je nasnadě, aby se stavěly objekty těmto požadavkům uzpůsobené a vyhovující. Stejně jako samotná medicína, která se posouvá dopředu neskutečným tempem, se musí posunout i prostředí, ve kterém se vykonává. Jako pacient se chcete v tomto prostředí cítit bezpečně, chcete mít pocit, že jste někde, kde cítíte péči, čistotu a nemáte strach z toho, co se odehrává za zdmi s popraskanými omítkami a nedoléhajícími dveřmi. Na druhé straně jsou lékaři pracující s nejmodernější technikou za desítky milionů, kteří potřebují kvalitní zázemí, kde budou moci vykonávat náročnou práci se vší pečlivostí a profesionalitou. Prostředí jako takové má vliv na obě strany a věříme, že i tato oblast tvoří významnou součást zdravotní péče a má dopad do celkového zážitku z návštěvy lékaře, a tím pádem i na psychické zdraví pacienta, lékaře.
Dalším benefitem je dopravní dostupnost a vazba na Thomayerovu nemocnici. Objekt se nachází na stanici metra D, odkud se budou pacienti schopni dostat podchodem pod ulicí Vídeňská přímo ke vstupu do budovy, případně přímo pokračovat do Thomayerovy nemocnice. Přímo před poliklinikou se nacházejí autobusové zastávky Nemocnice Krč, v tomto ohledu je vše beze změny a autobusy budou jezdit a zastavovat tak, jak jsou občané dodnes zvyklí. Dále náš objekt disponuje podzemním parkovištěm, které je navrženo normově dle potřeb kapacit objektu. Navíc nad tento počet budeme budovat dalších zhruba 300 parkovacích stání, která budou sloužit pacientům Fakultní Thomayerovy nemocnice, jež nyní scházejí.
Projekt Polikliniky Krč vnímáme jako něco, co v této oblasti dává smysl. Pokud bychom to pojali jako komerční doplněk, uvažovali bychom jistě s jinou funkcí. Naopak zdravotnické zařízení je něco, čím musíte žít a denně vynaložit velké úsilí, aby to dávalo smysl ve všech ohledech. Je to disciplína, která je plná odborných témat se spoustou souvislostí.
V jaké fázi přípravy se dnes poliklinika nachází a kdy by se mohli první pacienti dočkat otevření? Veřejně dostupné materiály hovoří především o urbanistické vizi.
Projekt dnes čeká na vydání územního rozhodnutí a zpracovává se dokumentace pro stavební povolení. Jsme velmi blízko tomu dosáhnout potřebných milníků a začít konkretizovat náplň objektu. Bohužel musíme brát ohled na to, že povolovací procesy nejsou úplně ideální, tím myslím zejména jejich časovou náročnost. To má samozřejmě vazbu také na jednotlivé lékaře, kteří s námi nemohou dnes uzavřít smlouvu a čekat se založenýma rukama, než se budova postaví. Musí řešit svou stávající praxi, své nájmy, operační sály, smlouvy s pojišťovnami a tak dále. V ideálním světě bychom samozřejmě nejraději měli už dnes jasnou představu, jak to všechno bude vypadat a kdo kde bude mít jakou ambulanci, ale to je za stávajících podmínek nemožné. Proto to vzniká tímto způsobem. Musíme se také koordinovat se stavbou metra a TSK, takže z hlediska výstavby jsme závislí na jejich postupu. Cílíme na to, aby se celé území otevíralo spolu se spuštěním provozu metra, tedy v roce 2031.
Projekt počítá s centralizací zdravotních služeb v Krči. Jak bude nová poliklinika spolupracovat s Thomayerovou nemocnicí a jaké konkrétní benefity z toho budou mít pacienti?
Naše počáteční vize byla taková, že Fakultní Thomayerova nemocnice využije naši polikliniku k přesunu veškeré své ambulantní péče ze stávajících pavilonů. Tyto objekty by se mohly zrekonstruovat/přestavět pro nové využití, např. pro dlouhodobou lůžkovou péči (geriatrická, paliativní péče), dětskou psychiatrii, onkologii, preventivní medicínu, příp. pro stále chybějící ubytovací kapacity pro lékaře a sestry. Tuto vizi jsme představili jak FTN, tak na Ministerstvu zdravotnictví, nicméně nyní je na nich, jak ji uchopí a využijí. Věříme, že potenciál pro Thomayerovu nemocnici má naše poliklinika velký a staneme se v budoucnu fungujícími partnery.