ROZHOVOR: Českou republiku na několik dnů sevřelo tropické počasí. Každý, kdo neměl příležitost dovádět ve vodě nebo se před ostrým slunečním svitem ukrýt v klimatizovaných prostorách, pocítil jeho sílu. A nebylo důležité, zda šlo o obyvatele Plzně, Liberce, Prahy, Jihlavy, Brna nebo Havířova.
foto: SinMed.cz/Teplota na Šumavě, pondělí 29. června 2026
Ani v pondělí 29. června se teploty v metropoli nedaly označit za příjemné. Dopoledne bylo v Praze 34 stupňů Celsia, o čemž svědčily mimo jiné zpocené tváře a mokré vlasy cestujících v MHD.
Právě v tuto dobu se na naši redakci obrátila paní Lída ze Šumavy. Přečetla si několik našich článků o vysokých teplotách a nabídla svůj „příspěvek do diskuse“, jak sama řekla. V jižních Čechách totiž během pondělního odpoledne teplota prudce klesla. Během několika desítek minut ukazoval rtuťový teploměr pouhých 19 stupňů Celsia.
„Teplotní šok. Jinak nevím, jak vám to popsat,“ svěřila se naší redakci pětašedesátiletá Lída. „Nejdřív se zatáhlo nebe. To byl první signál. Pak už jsme jen čekali, odkud to přijde,“ doplnila.
Deště se rodina nebála, velké obavy měla z krupobití. „Báli jsme se o skleník i o stromy. Je jasné, že velké, třeba dvoucentimetrové kroupy mohou poničit úrodu. Strach jsme opravdu měli,“ uvedla.
Kardiaci měli problémy
Kroupy se na jejich zahradě nakonec neobjevily, zato přišel vydatný déšť. „Jak jsme se na něj těšili, tak jsme se rázem začali bát. Ani ne během hodiny se ochladilo klidně o 14 stupňů. Přijde vám to normální?“ zeptala se.
Než jsme stačili odpovědět, začala popisovat další neobvyklý meteorologický jev. „Byly tady pásy. Prostě pásy, kde pršelo, a pásy, kde ani nekáplo. Kdyby šlo o Německo, tak bych vám nic neříkala, ale ty pásy od sebe dělilo třeba jen sto metrů. Na kraji vesnice se jen ochladilo, zatímco u nás na zahradě se kromě prudkého ochlazení proháněli všichni čerti. Během chvilky jsme měli květináče i kyblíky plné vody. Rozmarné léto? Možná. Nám to ale s manželem připadalo jako skutečný extrém a velmi neobvyklá situace,“ dodala.
K nižším teplotám poznamenala, že jí osobně vyhovují. „Muž je kardiak. To máte problémy hned, jak vstanete. Těžko se dýchá, člověk se musí nutit pít, protože hrozí dehydratace. Kvůli pocení, které zvyšuje zátěž organismu i srdeční frekvenci, nemohl ani pracovat na zahradě. Byly to příšerné dny. A že mě bolela hlava prakticky nepřetržitě a v noci se nedalo spát, o tom bych mohla napsat do místní kroniky,“ zasmála se na závěr paní Lída.
Všem čtenářům, kteří podobné zdravotní potíže během vlny veder zažívali, popřála především pevné zdraví. „A hlavně trpělivost!“ uzavřela.