Ministerstvo zdravotnictví do roku 2030 dokončí centralizaci nejsložitějších onkologických operací

Ministerstvo zdravotnictví chce do roku 2030 dokončit centralizaci nejnáročnějších onkologických operací do specializovaných center. První změny začnou 1. září u chirurgie jater, slinivky a jícnu, další budou následovat od roku 2027. Běžná operativa, diagnostika a navazující péče zůstávají nadále dostupné v regionálních nemocnicích.

Harmonogram další centralizace vysoce specializované onkologické chirurgie představil resort zdravotnictví v tiskové zprávě. Péče se bude postupně přesouvat u šesti skupin nejnáročnějších operací, které budou vykonávat pouze pracoviště s odpovídajícími zkušenostmi, odbornými týmy a vybavením.

Některé z těchto výkonů se už ve specializovaných centrech dnes provádějí. Nejde tedy o budování nové sítě, ale o dokončení probíhajícího procesu. Ve většině oblastí znamená dokončení centralizace v průměru méně než jeden výkon týdně navíc.

„Centralizace není o tom, že bychom regionálním nemocnicím něco brali. Je o tom, že u nejnáročnějších operací, kde data jednoznačně ukazují vztah mezi zkušeností pracoviště a šancí pacienta, chceme mít jistotu, že se dělají tam, kde je na ně tým připraven. Běžnou operativu regionální nemocnice dělaly, dělají a dělat budou,“ uvedl ve zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Data ukazují souvislost mezi zkušeností pracoviště a výsledky léčby

U nejnáročnějších onkologických operací ukazují česká i zahraniční data souvislost mezi zkušeností pracoviště a výsledky léčby. Rozdíly jsou patrné také v typu prováděných výkonů. Zkušenost pracoviště přitom může ovlivnit i to, kolik pacientů se k operaci vůbec dostane.

„Všechny kroky v oblasti centralizace děláme striktně na základě dat a velmi pečlivě sledujeme dopady jednotlivých kroků. Centralizujeme pouze výkony, kde se jasně prokázal vztah mezi počtem výkonů a bezpečností pro pacienty. V žádném případě neplánujeme centralizovat běžné výkony typu operace žlučníku nebo slepého střeva. Zahraniční studie opakovaně prokázaly přínosy centralizace. Většina vyspělých zdravotnictví se cestou centralizace vydala již před mnoha lety a data potvrdila správnost jejich cesty,“ doplnil v tiskové zprávě datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.

První vlna centralizace začne v září

Centralizace bude probíhat ve třech vlnách. První začne 1. září 2026 a bude se týkat chirurgie jater a slinivky a chirurgie jícnu. Od 1. ledna 2027 bude následovat onkogynekologie a onkochirurgie konečníku. Třetí etapa proběhne v letech 2028 až 2030.

U operací plic vypíše Ministerstvo zdravotnictví v příštím roce novou výzvu s cílem zajistit rovnoměrnou dostupnost center v jednotlivých regionech a plné soustředění těchto výkonů do specializovaných pracovišť začne od roku 2028. U onkourologie bude proces probíhat ve třech krocích podle jednotlivých diagnóz až do roku 2030. 

Do specializovaných pracovišť se přesouvá pouze přesně vymezený okruh nejnáročnějších operací. Běžné chirurgické zákroky, diagnostika, dispenzarizace ani navazující péče se do center nepřesouvají a regionální nemocnice je budou poskytovat i nadále.

Speciální web nabízí informace o organizaci léčby

Otevřená data o organizaci onkologické péče v České republice nabízí web na indiko.cz. První sada zveřejněných ukazatelů se zaměřuje na organizaci diagnostiky a proces rozhodování o léčbě. Nabízí informace o tom, jak je léčba organizována, jak rychle se k ní pacient dostává a jak dobře jsou jednotlivé kroky systému provázány.

Jak resort zdravotnictví při spuštění webu informoval v tiskové zprávě, portál je určen nejen odborníkům, ale také pacientům a jejich blízkým, kteří se chtějí lépe orientovat v systému onkologické péče. Smyslem otevřeného publikování dat je ale především podpořit odbornou diskusi a postupné zlepšování organizace péče.

Léčbu zrychlují koordinátoři

Ve všech patnácti komplexních onkologických centrech v České republice působí od ledna takzvaní koordinátoři onkologické péče. Jejich úkolem je provést pacienta celým procesem léčby a tím snížit stres či urychlit léčbu. Zavedení koordinátorů bylo dle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví reakcí na rostoucí onkologickou zátěž.

V České republice totiž žije přes 600 tisíc lidí se zhoubným nádorem a nově diagnostikováno je každý rok přes 90 tisíc pacientů. Ačkoli patří česká onkologie v mezinárodním srovnání ke špičce a zaznamenává úspěchy, pacienti se potýkají s dlouhými čekacími lhůtami i nepřehlednou cestou mezi jednotlivými pracovišti.