Ministerstvo představilo strategii rozvoje paliativní péče na příštích deset let

Ministerstvo zdravotnictví připravilo Strategii rozvoje paliativní péče. Jde o první podobný dokument, který se věnuje paliativní péči a stanovuje priority státu pro následujících deset let. Cílem je zajistit kvalitní, dostupnou a koordinovanou péči pro dospělé i děti.

V České republice každoročně zemře přibližně 110 tisíc lidí. Více než 65 tisíc z nich potřebuje paliativní péči. Do roku 2050 navíc podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzroste počet lidí potřebujících zdravotní péči v závěru života až o 85 procent. Právě na tyto predikce reaguje Česká republika strategickým dokumentem, který v tiskové zprávě představilo Ministerstvo zdravotnictví.

Strategie rozvoje paliativní péče navazuje na Strategický rámec rozvoje péče o zdraví a Národní onkologický plán. Vznikla jako jeden z hlavních výstupů projektu Standardizace paliativní péče a na její přípravě se podíleli odborníci, zdravotní pojišťovny, poskytovatelé zdravotních služeb i další partneři. Reaguje na stárnutí populace i rostoucí počet lidí se závažnými chronickými onemocněními, kteří potřebují paliativní péči.

„Každý člověk si zaslouží důstojnou péči i v nejtěžších chvílích života. Schválením této strategie poprvé vytváříme dlouhodobý plán, který pomůže rozvíjet paliativní péči systematicky. Naším cílem je, aby byla kvalitní a dostupná všem pacientům, kteří ji potřebují, bez ohledu na to, kde žijí,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pět oblastí rozvoje

Dokument stanovuje pět oblastí rozvoje paliativní péče. Vedle zlepšení dostupnosti je to podpora vzdělávání zdravotníků, větší důraz na individuální potřeby pacientů, podpora pečujících a zvyšování informovanosti veřejnosti. Navazovat budou implementační plány pro dospělou i dětskou paliativní péči.

„Strategie představuje významný milník pro další rozvoj paliativní péče u nás. Poprvé máme společný dlouhodobý plán, který pomůže zlepšovat dostupnost i kvalitu péče pro pacienty a jejich blízké. Velkou hodnotou je, že vznikl v široké spolupráci odborných společností, poskytovatelů zdravotních služeb i dalších partnerů,“ doplnil ve zprávě Ondřej Kopecký, předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.

Paliativní péče řeší fyzickou i psychickou bolest

Podpůrná a paliativní péče se zaměřuje na zmírnění fyzického i psychického utrpení, podporu důstojnosti pacienta a zajištění komplexní péče včetně práce s rodinou a blízkými. V případě onkologických onemocnění už paliativní péče neovlivňuje chování nádoru, ale soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje.

„Nestačí řešit pouze strádání fyzické, je potřeba věnovat pozornost pacientovi jako člověku. U lidí s život ohrožujícím nebo nevyléčitelným onemocněním je tento komplexní přístup neodmyslitelnou podmínkou ke zvýšení kvality života, který má pacient před sebou: přes sebelepší nastavení léčby bolesti nemůžeme pacientovi zajistit dobrou kvalitu života, pokud žije v nedůstojných podmínkách,“ uvádí k paliativní péči na své webové stránce Fakultní nemocnice Motol a Homolka.

Paliativní péče pomáhá řešit celou škálu potřeb, od fyzických přes psychické až po duchovní. Kromě lékaře a zdravotní sestry je proto nedílnou součástí týmu sociální pracovník a často také psycholog, duchovní, fyzioterapeut nebo například učitel.

Opora v nejtěžších chvílích

Péči o pacienty s pokročilým nevyléčitelným onemocněním, u nichž už není cílem léčby uzdravení, ale kvalita života, nabízí nejčastěji specializovaná centra a nemocnice. Od ledna také Psychiatrická nemocnice Bohnice (PN Bohnice) jako první psychiatrické zařízení v republice. Vyplývá to z tiskové zprávy.

„Naším cílem je být pacientům oporou i v těch nejtěžších chvílích. Chceme účinně pomáhat tam, kde už léčba nemůže vést k uzdravení, ale stále může přinést úlevu, klid a pocit bezpečí,“ uvedl ve zprávě Ondřej Kopecký, primář Oddělení podpůrné a paliativní péče PN Bohnice.