Nedávné události kolem obměny vedení ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), spojené s koncem éry netransparentních personálních dohod a revizí milionových odměn, představují mnohem více než jen jednu personální kauzu. Ukazují na hlubší systémový posun. Současné reformní kroky státu by se měly stát pevným základem a závazným precedentem pro všechna budoucí výběrová řízení na nejvyšší posty ve zdravotních pojišťovnách i ve státem přímo řízených fakultních nemocnicích.
foto: SinMed.cz/Tomáš Jelínek
Veřejné zdravotnictví hospodaří s rozpočtem přesahujícím půl bilionu korun ročně. Přesto se historicky stávalo, že instituce s odpovědností za miliardové toky a zdraví milionů občanů vedli lidé, jejichž výběr postrádal parametry běžné ve standardním korporátním byznysu. Otevřené výběrové řízení v ZP MV ČR, podpořené tlakem vlády na transparentnost a přísnější navázání odměn na reálné výsledky, je obrovským krokem vpřed. Aby však nešlo jen o ojedinělý záchvěv, je nutné tyto principy kodifikovat do trvalých standardů.
Tři pilíře pro budoucí výběrová řízení ve zdravotnictví
Pokud má české zdravotnictví úspěšně zvládnout výzvy spojené se stárnutím populace, digitalizací a nástupem moderní péče, musí stát jako zřizovatel či regulátor vyžadovat od uchazečů o nejvyšší posty zcela novou úroveň profesionality. Lze definovat tři klíčové oblasti, které se musí stát normou:
1. Implementace hloubkových manažerských auditů a psychodiagnostiky
Zatímco aktuální výběrová řízení se teprve učí otevírat veřejné kontrole, budoucím standardem pro posty ředitelů fakultních nemocnic a zdravotních pojišťoven se musí stát využití moderních HR nástrojů. Samotná ústní prezentace před komisí již v 21. století nestačí.
Nezbytnou součástí procesu by měly být profesionální assessment centra, nezávislé manažerské audity a psychologické testování. Tyto metody dokážou objektivně odhalit schopnost kandidáta zvládat krizové řízení, jeho emoční inteligenci a morální integritu, vlastnosti, které jsou při řízení klíčové zdravotnické infrastruktury státu naprosto kritické a nenahraditelné.
2. Transparentnost a veřejný „strategický manažerský výtah“
Éra politických nominací bez jasné vize musí skončit. Každé výběrové řízení na pozici ředitele instituce veřejného zdravotnictví by mělo nově zahrnovat povinnost zveřejnit koncepci rozvoje dané organizace. Nikdo samozřejmě neočekává publikaci citlivých obchodních tajemství či detailů ze smluvních jednání. Cílem je zveřejnění takzvaného strategického manažerského výtahu (například v uceleném rozsahu tří až pěti stran).
Tento veřejný dokument by měl u každého uchazeče jasně definovat:
- Vizi na dalších pět let: Kam přesně chce kandidát instituci posunout (např. přerod z pasivní úřednické pojišťovny na aktivního lídra v prevenci a digitalizaci).
- Řešení hlavních problémů: Jak se plánuje manažersky vypořádat s konkrétními výzvami, jako jsou čekací doby na operace, nedostatek sester v nemocnicích či zapojení telemedicíny.
- Personální a finanční stabilizaci: Kde vidí reálný prostor pro systémové úspory a jak chce motivovat klíčové zaměstnance.
Zveřejnění takové koncepce vytváří závazný „jízdní řád“ a veřejný slib. Eliminuje riziko nákupu „zajíce v pytli“ a brání tomu, aby lukrativní funkci získal kandidát jen díky zákulisním dohodám, aniž by tušil, jak složitý kolos řídit. Zavedení tohoto pravidla jistě přinese do zdravotnictví zcela novou úroveň veřejné kontroly a důvěry partnerů v danou instituci.
3. Odměňování striktně vázané na strategická KPI
Případ nedávno medializovaných osmimilionových odměn v ZP MV ČR ukázal na zranitelnost starého systému, kde byly bonusy managementu často vázány na snadno splnitelné nebo čistě účetní cíle, které nereflektovaly reálný posun v kvalitě péče. Současný vládní zásah a revize těchto smluv tvoří ideální šablonu pro budoucnost.
Smlouvy budoucích ředitelů musí obsahovat tvrdá a měřitelná klíčová ukazatele výkonnosti (KPI), která budou přímo vycházet z jejich veřejně obhájeného strategického výtahu. Odměny top managementu by měly přímo záviset na prokazatelném plnění slibů, ať už jde o úspěšnost preventivních programů, implementaci prvků eHealth nebo udržení dlouhodobé finanční stability.
Stát v roli sebevědomého vlastníka a regulátora
Současný proaktivní přístup resortu zdravotnictví a vlády ukazuje, že stát se učí jednat jako sebevědomý a náročný hospodář, který chce efektivně chránit peníze plátců. Aplikace výše zmíněných principů na všechna budoucí výběrová řízení ve fakultních nemocnicích a zdravotních pojišťovnách zajistí, že do čela těchto institucí usednou skuteční vizionáři s jasným a veřejně kontrolovatelným plánem. Jen takoví lídři dokážou přeměnit český systém veřejného zdravotnictví na moderní a efektivní sektor.
Autor komentáře pracoval ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR jako ředitel pobočky Ústí nad Labem a Hradec Králové. Dále ve zdravotnických zařízeních v rámci Ústeckého kraje.