KOMENTÁŘ: Houska, Vaňhová, Novák, Oulický. Já u toho byl

Stačí několik let a jedny z nejtemnějších kapitol novodobé historie Ústeckého kraje začínají dostávat jiný nátěr. Pacienti chomutovské nemocnice na Janu Vaňhovou vzpomínají téměř jako na světici, jak jsme již psali. Do redakce nám však dorazilo několik dotazů, zda se při těchto vzpomínkách nezapomíná na všechny okolnosti spojené s jejím působením. Souhlasím. A proto se na Ústecko, které znám dokonale, vrátím.

Právě bývalá hejtmanka totiž patří mezi obžalované v rozsáhlé kauze ROP Severozápad, která se týká údajně zmanipulovaného rozdělování evropských dotací. Přestože mnozí očekávali, že bude případ letos konečně uzavřen, zatím tomu nic nenasvědčuje. Hlavní větev kauzy zahrnuje desítky obžalovaných, což projednávání výrazně komplikuje. Případ se týká rozdělování evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji v letech 2008 až 2011. Ve hře jsou prostředky v hodnotě zhruba 14 miliard korun. Bývalý hejtman Jiří Šulc už byl v související kauze odsouzen ke čtyřletému trestu.

Kauzu ROP Severozápad dlouhodobě sledují například Novinky.cz a Česká televize.

 
Vaňhová byla v letech 2005 až 2009 dokonce místopředsedkyní ČSSD. Veřejnost si ji však může pamatovat také z jiné kontroverze. Společně s dalšími představiteli Ústeckého kraje se s tehdejším ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou navzájem obviňovali z odpovědnosti za převoz více než 100 tisíc tun nebezpečných kalů z chemičky Ostramo na Mostecko. Proti plánům na skladování a následné spalování těchto odpadů v čížkovické cementárně protestovali místní obyvatelé. Kritici Vaňhové jí tehdy vyčítali, že dopady na životní prostředí v regionu nepovažovala za prioritu. Tehdy jsem jako novinář do regionu jezdil a vše sledoval takzvaně z první ruky.

Vzpomínat bych mohl také na Alexandra Nováka, Patrika Oulického a další.

Vidím to jinak

O to překvapivější se může zdát, jak silně na ni dnes někteří pacienti vzpomínají.

Server SinMed.cz v minulosti upozorňoval například na kritickou situaci kolem hořící heřmanické haldy v Ostravě. Období, kdy stála Vaňhová v čele kraje, provázela i řada dalších kontroverzí. Mezi nimi byla zmíněná kauza ostravských lagun, v níž se řešil převoz a likvidace více než 100 tisíc tun nebezpečných kalů z chemičky Ostramo na Mostecko. Právě za svůj postoj k této záležitosti byla Vaňhová organizací Greenpeace nominována na anticenu Ropák.

Podezřelých či sporných zakázek spojovaných s obdobím jejího krajského vládnutí je podle kritiků tolik, navíc s vazbami napříč tehdejšími politickými strukturami ČSSD i ODS, že by vydaly na několik knih investigativních novinářů. A jako v každé velké kauze nechybí ani tragický lidský příběh.

Partner Jany Vaňhové, podnikatel Roman Houska, byl 18. listopadu 2013 zastřelen u garáže rodinného domu v Chomutově, kde s Vaňhovou žil. Za vraždu byl později odsouzen Michal Krnáč. Motiv činu však zůstal neobjasněný. Dodnes se objevují spekulace, zda šlo o vraždu související s politickými či obchodními konflikty, nebo o kriminální čin. Odpověď zná s jistotou pouze pachatel, který o motivu mlčí. Roman Houska byl přitom považován za mimořádně vlivnou a kontroverzní postavu severočeské politiky.

Na rozdíl od pacienta chomutovské nemocnice, který o bývalé hejtmance hovořil jako o „správné ženské“, mám na její veřejné působení výrazně kritičtější pohled.

Autor působí od 90. let v pražských, regionálních i celostátních zpravodajských a odborných médiích. Spolupracoval například s tituly Mladý svět, Reflex, Květy, Folk & Country, Expres, Mladá fronta, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Katolické listy, Učitelské noviny, Večerní Praha, Vlasta, Ohníček, Mateřídouška, Pastelka a Aquaristik, stejně jako s Českou televizí a Československým rozhlasem. V roce 2026 vydal knihu 88,2 FM – Zrod legendy, v níž zachytil 36 let historie fenoménu českého rozhlasového vysílání – stanice Evropa 2. Autorského honoráře se vzdal ve prospěch onkologických pacientů.