Předseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny opustil svá tradiční zdravotnická témata, aby se začal realizovat v rámci své druhé gesce. Je rovněž členem Výboru pro bezpečnost, a dokonce i Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
foto: Vít Hassan pro SinMed.cz/Poslanec Jiří Mašek
Na jeho facebookovém profilu se objevil rozbor situace kolem prezidenta Petra Pavla, doplněný otázkami, komu údajně dluží za zajištění své kariéry na Hradě a zda ve skutečnosti nepředstavuje bezpečnostní riziko pro tuto zemi.
Jako „důkazní materiál“ pan poslanec použil jména, s nimiž se vydal na velmi tenký led. A to nikoli kvůli prezidentovi, ale především kvůli majiteli strany, která mu sama zajistila politickou kariéru a umožnila podobná veřejná vystoupení.
Pan doktor si jako důkaz údajné nevhodnosti současného prezidenta v úřadě vybral osobu Tomáše Kadlece. Tím vypustil z láhve džina a vytvořil poměrně kuriózní situaci. Zejména proto, že ze své argumentace zcela vynechal Andreje Babiše. Pokud se totiž pan poslanec domnívá, byť jen s otazníkem, že by prezident mohl být bezpečnostním rizikem, není možné tehdejšího premiéra Babiše zcela opominout. Paradoxně k tomu existuje množství veřejně dostupných informací v médiích.
Pokud doktor Mašek hovoří o „zamotané kariéře“ Tomáše Kadlece a zcela pomíjí roli premiéra Babiše, dopouští se zkreslování a zamlčování podstatných skutečností. Ano, Tomáš Kadlec byl úředník, rozvědčík, šéf bezpečnostního úřadu a posléze manažer státní firmy. Ano, za jeho působením zůstávaly otazníky, konflikty i problematické kontakty. A ano, byl napojen na kruhy kolem ČSSD.
Babiš a ČSSD
Jenže je fér dodat i druhou část příběhu. Andrej Babiš byl svého času rovněž velmi výrazně provázán s ČSSD. O tom existují tisíce svědectví v podobě článků, dokumentů i knih Jaroslava Kmenty. Je tedy i Andrej Babiš bezpečnostním rizikem, jak MUDr. Mašek spekuluje v případě prezidenta?
Kadlec skutečně stál u zrodu Národního bezpečnostního úřadu, instituce s obrovskou pravomocí rozhodovat o přístupu k utajovaným informacím. Není však jasné, jak zásadní vliv mělo razítko NBÚ na byznys kolem miliardových zakázek. Například František Mrázek bezpečnostní prověrku zřejmě neměl, přesto se v miliardách pohyboval s přehledem.
Pokud Kadlec připouštěl, že si měl s Mrázkem co říct a že si vyměňovali informace, pak je fér připomenout, že Andrej Babiš rovněž komunikoval s jinými vlivnými aktéry napojenými na sociální demokracii. Jen to nikdy veřejně nepřiznal. A lze předpokládat, že by to poslanec Mašek stejně přešel mlčením.
Bezpečnostní prověrky, tedy samotné jádro činnosti NBÚ, začaly být podle Maška obestřeny podezřením, prý se s nimi obchodovalo a nešlo jen o splnění zákonných podmínek, ale i o zákulisní tlaky. Tady se ovšem ukazuje, že buď neví, nebo nepochopil roli Národního bezpečnostního úřadu. Což je u člena bezpečnostního výboru přinejmenším zarážející.
NBÚ od roku 1998 vykonává státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Bezpečnostní šetření sice provádějí jeho pracovníci, ale vycházejí z informací státních orgánů, evidencí, dotazníků a pohovorů. NBÚ sám nepoužívá zpravodajské prostředky. Hovořit o jeho svévoli je tedy velmi problematické.
Mrázek, Pitr, Babiš
A pak přichází finále pana poslance Maška, kdy nevědomky strhává ochranný plášť ze svého politického šéfa a odhaluje jeho spolupráci s postavami devadesátých let. Pokud Mašek zmiňuje kauzu Čepro a Kadlece, bavíme se o roce 2003, kdy odstartovala Kadlecova dvouletá anabáze. Ta skončila škodou 261 milionů korun a trestem čtyř let vězení, později zvýšeným na sedm let.
A co v té době dělal dnešní premiér?
Citujme server Neovlivní.cz:
„Na jaře 2005 vyslal Andrej Babiš své právníky za Radovanem Krejčířem. Cílem bylo získat bezmála třímiliardovou pohledávku za státní společností Čepro, o níž Krejčíř tvrdil, že ji ovládá. Babiš byl ochoten zaplatit až půl miliardy korun. Věřil, že s její pomocí strategickou firmu převezme.“
Jak uvádí magazín Sabiny Slonkové, text vznikl na základě materiálů Františka Mrázka. Toho samého, který se spolu s Tomášem Pitrem přetahoval s Andrejem Babišem o Setuzu.
Tak kdo je tedy bezpečnostním rizikem pro tuto zemi?
Závěrem dejme slovo prezidentovi (kromě sociálních sítí jeho stanovisko zveřejnilo třeba Forum 24): „Mým mentorem byl generál Radovan Procházka, protinacistický odbojář a vězeň komunistického režimu. Právě on mi zprostředkoval prvorepublikové demokratické tradice.“
S Petrem Pavlem se generál Procházka setkal po jeho návratu z mise UNPROFOR v roce 1993. V té době stál v čele BIS Stanislav Devátý, respektovaný profesionál. Stejně jako Procházka.
O Petru Pavlovi opravdu nerozhodoval Kadlec. Ani nikdo jiný z tohoto světa.