REPORTÁŽ: Zdeněk Vrba, legenda mezi pražskými diskžokeji, nám na Zahradní slavnosti v CSOP Praha 15 potvrdil, že se mění i hudební programy v domovech pro seniory po celé republice.
foto: SinMed.cz/Jitka Molavcová
„V domovech seniorů už dávno nejde jen o dechovku a lidové písničky, jak si mnozí představují. Dnešním osmdesátníkům ještě nebylo ani čtyřicet, když se k nám začala dostávat západní hudba. V domovech dnes žijí lidé z generace, která po nocích ladila Rádio Luxembourg, aby slyšela něco jiného než tehdejší socialistický pop. Když za mnou před šesti lety přišla místní zastupitelka Lucie Kubesa s nápadem vytvořit cyklus klubových hudebních pořadů pro seniory, neváhal jsem ani minutu. Jsou to úžasní posluchači,“ řekl Vrba pro SinMed.cz.
Na slavnosti jsme si společně zazpívali například píseň Po babičce klokočí v podání semaforské legendy Jitky Molavcové.
Tu Zdeněk Vrba uvedl s humorem sobě vlastním: „To je asi jediná česká divadelní herečka, která za sebe nemá alternaci.“
Nezklamal ani známý bavič Milan Pitkin. Jeho blok písní Waldemara Matušky rozezpíval navzdory tropickému počasí prakticky celé publikum. Už jen jeho přítomnost některé diváky doslova lámala v pase.
Generační proměna
Po vystoupení Ivy Hajnové s kapelou však přišel moment, který nejlépe potvrdil Vrbova slova o proměně hudebního vkusu seniorů.
Na pódium nastoupila skupina Modern Talking Revival. Mladí hudebníci na první pohled mezi seniory nezapadali, ale stačilo několik minut a tančit začali i dosud váhající návštěvníci. Do rytmu se pohupovali dokonce i klienti, kteří mají kvůli zdravotním omezením výrazně ztížený pohyb.
„Jak říkal Zdeněk Vrba, v rámci našich klubových pořadů jsme seniorům postupně představili různé hudební žánry. Také dnešní program je sestavený tak, aby si v něm každý našel to své,“ vysvětlila dramaturgii akce Lucie Kubesa.
Jitka Molavcová nedávno vystoupila také v Domově Sulická, kam se pravidelně vracíme na zajímavé kulturní a společenské akce. Na význam hudby pro psychickou pohodu seniorů jsme se zeptali tamní ředitelky domova Lenky Kohoutové.
Hudba je lék
„Hudbu využíváme v rámci aktivizačních programů velmi často, ať už reprodukovanou, nebo živou. A bez jakýchkoliv repertoárových hranic, nic není tabu. Uvědomila jsem si to například při nedávném vystoupení paní Molavcové, ale i dua Kamélie, o kterém už dnes v médiích není tolik slyšet. Člověk si bez ohledu na věk uchovává především příjemné vzpomínky a velmi často jsou spojené právě s hudbou. Když je člověk psychicky v pohodě, pozitivně se to promítá i do jeho fyzického zdraví. A možná vás překvapím, máme tu klienty, kteří si pouštějí třeba i Janis Joplin,“ uvedla Kohoutová.
Během návštěvy jsme nakoukli také do kuchyně, kde se místní dámy chystaly na pečení koláčů. Náhodou jsme vyslechli debatu o tom, jaká hudba bude při práci hrát. Mezi favority patřili Karel Gott a Josef Zíma.
„Někdo by si mohl myslet, že naši klienti nebudou mít vztah třeba k cimbálové muzice, protože jsme v Praze. Opak je pravdou. Na našich akcích vystupují romské kapely, cimbálové soubory i bigbítové skupiny. Hudba je naprosto výjimečný lék,“ uzavřela ředitelka domova.