ROZHOVOR: Ambiciózní plány, které nezůstávají jen na papíře, ale postupně získávají konkrétní podobu. Tak přistupuje Jihomoravský kraj vedený hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL) k rozvoji zdravotnictví a sociálních služeb. V rozhovoru pro server SinMed.cz šéf krajské samosprávy popsal nejdůležitější projekty i změny, které obyvatele regionu čekají.
foto: Jihomoravský kraj, pro média/Jan Grolich a Petr Pavel
Jihomoravský kraj čelí stárnutí populace a rostoucí potřebě dlouhodobé a následné péče. Jaké investice a projekty považujete v této oblasti za nejdůležitější do roku 2030?
V souvislosti s demografickým vývojem a stárnutím populace Jihomoravský kraj průběžně vyhodnocuje potřeby v oblasti sociálních i zdravotních služeb a přijímá opatření směřující k zajištění dostupné a kvalitní péče pro seniory.
V uplynulých dvou letech byla rozšířena kapacita následné péče v Nemocnici Ivančice o 40 lůžek a do budoucna je možné využít prostory pro rozšíření kapacity o dalších 20 lůžek.
Nejde přitom o budování nových kapacit. Podstatou je restrukturalizace stávající sítě zdravotních služeb. V posledních letech tak došlo například k navýšení kapacit následné péče prostřednictvím transformace části akutních lůžek na lůžka následné péče i v Nemocnici Vyškov a dalších zařízeních.
Aktuálně je k otevření připravováno Sanatorium Pálava, které nabídne 160 lůžek, které přinese Jihomoravskému kraji novou kapacitu odborné rehabilitační péče v průběhu let až pro 160 pacientů. Lidé po úrazech, cévních mozkových příhodách nebo náročných operacích tak budou mít možnost absolvovat intenzivní rehabilitaci v moderním specializovaném zařízení. Tato lůžka přispějí k uvolnění stávajících lůžek akutní a následné péče v nemocnicích, která mohou být využita efektivněji.
Na podzim letošního roku je zároveň plánováno otevření obnoveného S-centra Hodonín, nově Domova na Pískách, které opět obnoví v tomto regionu kapacitu pobytových služeb o 120 lůžek.
V oblasti sociálních služeb kraj v následujících letech počítá s rozšířením kapacit pobytových zařízení prostřednictvím několika významných investičních projektů. Konkrétně dojde k vybudování dvou nových krajských domovů pro seniory v Bučovicích a ve Veselí nad Moravou. V obou případech se bude jednat o přibližně 100 lůžek.
V Brně probíhá výstavba nového pobytového zařízení na místě zbouraného objektu Nopova s předpokládanou kapacitou přibližně 300 lůžek. Další navýšení kapacit je plánováno také v Domově seniorů Kosmonautů, kde po dokončení rekonstrukce vzroste kapacita o 11 lůžek na celkových 130 lůžek.
V různých fázích přípravy jsou také další možné projekty, například rekonstrukce Nemocnice Tišnov nebo přístavba křídla Nemocnice Hustopeče.
Do budoucna bude stále důležitější také zefektivňování a usnadňování péče prostřednictvím moderních technologií, digitalizace a elektronizace zdravotnictví. Významnou roli bude hrát prevence, podpora péče v domácím prostředí i podpora neformálně pečujících osob.
Stárnutí populace je dlouhodobá výzva, která se dotýká zdravotnictví, sociálních služeb i dalších oblastí života. Její zvládnutí proto bude vyžadovat spolupráci státu, krajů, obcí, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů služeb i samotných občanů.
Nedostatek praktických lékařů, pediatrů i některých specialistů trápí řadu regionů. Jak chce kraj zajistit dostupnou zdravotní péči i v menších městech a venkovských oblastech?
Je důležité říct, že za zajištění dostupnosti zdravotní péče jsou ze zákona odpovědné zdravotní pojišťovny. Pokud občan nemůže najít praktického lékaře, pediatra nebo zubního lékaře, má se primárně obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která je povinna mu dostupnou péči zajistit.
To ale neznamená, že kraj stojí stranou. Dlouhodobě podporujeme vznik a rozvoj ordinací prostřednictvím finanční podpory například na vybudování ordinací nebo pořízení potřebného vybavení. Zároveň spolupracujeme s obcemi, poskytovateli zdravotních služeb i dalšími partnery na vytváření podmínek, které mohou lékaře motivovat k působení v menších městech a na venkově.
Dostupnost zdravotní péče totiž není jen otázkou samotné ordinace. Lékaři při rozhodování zvažují i širší podmínky pro život, pracovní příležitosti pro partnera, dostupnost škol, služeb nebo kvalitní dopravní spojení. Proto je důležitý celkový rozvoj regionů a venkovských oblastí.
Současně je potřeba vnímat i demografický vývoj. Vzhledem ke stárnutí populace a nedostatku zdravotnického personálu není reálné, aby v budoucnu byla ordinace v každé obci. Naším cílem je proto zajistit, aby zdravotní péče byla pro obyvatele dobře dostupná, ať už přímo v místě bydliště, nebo v rozumné dojezdové vzdálenosti.
Sociální služby se potýkají s rostoucími náklady a nedostatkem personálu. Jaké kroky podniká kraj, aby udržel dostupnost domovů pro seniory, terénních služeb a péče o osoby se zdravotním postižením?
Jihomoravský kraj si je vědom rostoucích nákladů i dlouhodobého nedostatku pracovníků v sociálních službách. Naší prioritou je proto zachovat dostupnost služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením i další potřebné skupiny obyvatel.
Kraj každoročně zajišťuje financování základní sítě sociálních služeb a prostřednictvím Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb systematicky rozšiřuje kapacity tam, kde poptávka převyšuje nabídku. Vedle pobytových zařízení podporujeme zejména rozvoj terénních a ambulantních služeb, které umožňují lidem co nejdéle zůstat v domácím prostředí. Mezi klíčové služby patří pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby nebo denní stacionáře.
V oblasti pobytových služeb pokračujeme v investicích do výstavby a modernizace zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Současně reagujeme na demografický vývoj a vysokou poptávku po službách, kterou dokládají tisíce neuspokojených žádostí o umístění do domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem.
Velkou pozornost věnujeme také personální stabilizaci. Podporujeme vzdělávání pracovníků, spolupráci se školami a vytváření podmínek, které pomohou udržet kvalifikované zaměstnance v sociálních službách. Naším cílem je zajistit, aby obyvatelé Jihomoravského kraje měli dostupnou a kvalitní podporu bez ohledu na věk nebo zdravotní stav.
Kde vidíte největší prostor pro propojení zdravotních a sociálních služeb, aby se pacienti po propuštění z nemocnice nemuseli složitě orientovat mezi různými poskytovateli péče?
Největší prostor pro propojení zdravotních a sociálních služeb vidíme právě v období po propuštění pacienta z nemocnice. Pro mnoho seniorů, osob se zdravotním postižením nebo lidí po závažném onemocnění je návrat domů spojen s potřebou zdravotní péče, rehabilitace i sociální podpory. Dnes se však často stává, že jednotlivé systémy fungují vedle sebe a pacient nebo jeho rodina musí sami složitě zjišťovat, na koho se obrátit.
Naším cílem je vytvořit lépe koordinovaný systém, ve kterém bude přechod mezi nemocniční, následnou a sociální péčí co nejplynulejší. Klíčovou roli zde mohou sehrát například koordinátoři péče, sdílení informací mezi poskytovateli nebo společné plánování zdravotních a sociálních služeb na krajské úrovni.
Právě proto se Jihomoravský kraj zapojil do projektu KRAPL, jehož cílem je propojit plánování zdravotních a sociálních služeb a lépe reagovat na potřeby lidí s dlouhodobými nebo kombinovanými potřebami péče. Chceme, aby člověk po propuštění z nemocnice nemusel řešit, zda jeho problém spadá do zdravotního nebo sociálního systému, ale aby se mu dostalo potřebné podpory včas a na jednom místě. V Jihomoravském kraji projekt navazuje na dlouhodobě fungující systém plánování sociálních služeb a na spolupráci mezi odborem sociálních věcí a odborem zdravotnictví. Do přípravy plánu jsou zapojeni zástupci kraje, obcí, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, odborné veřejnosti i pacientských organizací.