Jedna věta o Aničce a Pepíčkovi může ovlivnit dítě na desítky let, říká Mühlfeit

RECENZE: Můj kamarád Honza se před mnoha lety zúčastnil večeře s Janem Mühlfeitem, někdejším prezidentem Microsoft Corporation pro Evropu. Dodnes si pamatuji, že šlo o placené setkání, a hned druhý den jsem se ho ptal, zda to vůbec k něčemu bylo. „Bylo,“ odpověděl. „Šlo o neuvěřitelnou aplikaci teorie do praxe,“ glosoval můj kamarád.

Jak taková přenesená zkušenost funguje na stránkách knihy, jsem se přesvědčil před několika dny, kdy jsem velmi pomalu četl knihu Hlavu vzhůru! Budování mentální odolnosti dětí. Autory jsou zmíněný Jan Mühlfeit spolu s lektorkou Kateřinou Krůtovou. Kniha je primárně určena dospělým, rodičům, ovšem i dospívajícím dětem může nastavit pověstné zrcadlo.

Titul je rozdělen do šesti kapitol, zdůrazním tři: budování vytrvalosti a vnitřní síly, základní pilíře mentální odolnosti a digitální odolnost. „V následujících kapitolách se společně podíváme na to, jak funguje náš mozek a naučené procesy a vzorce, které si v sobě historicky neseme, ale málokdy si je uvědomujeme. A co víc, velmi málo se je snažíme vědomě přijmout nebo měnit.“

Už jen díky citlivě zvolenému barevnému odlišení, jemné žluté a modré, se kniha čte velmi dobře. Nemluvě o desítkách příkladů, které považuji za nejcennější.

„V nakladatelství se mimo jiné zaměřujeme i na knihy, které mají nejen čtenářský, ale i praktický přínos pro děti a jejich rodiče. Téma duševního zdraví dětí, mentální odolnosti, práce s emocemi a vnitřní motivace vnímáme jako mimořádně aktuální. A kniha Hlavu vzhůru! do tohoto kontextu přesně zapadá. Čtenáři oceňují srozumitelné propojení odborného pohledu s konkrétními situacemi z každodenního života dětí, což se pozitivně odráží i v jejím přijetí na trhu. Podobné tituly považujeme za důležitou součást našeho edičního portfolia,“ řekl pro SinMed.cz ředitel knižních nakladatelství Albatros Media Petr Baláš.

Generace sněhových vloček

Pro pochopení přístupu autorů je zde připraven vypovídající úvod: „Často se říká, že současná mladá generace je tzv. generace sněhových vloček. Když je na ně vyvíjen nějaký tlak, roztečou se. Celkově jim prý chybí odolnost. My se s označením sněhová vločka tak úplně neztotožňujeme. Položme si otázku, kdo tuto generaci vlastně vychoval? Byla to právě ona starší generace, která ji dnes takto nazývá.“

Uvedená myšlenka, která je podle mě velmi trefná, mě vlastně nikdy nenapadla. Zároveň doplním, že jsem slovní spojení sněhová vločka nikdy nepoužil. Ale to není podstatné.

Zásadní je přístup, jakým autoři v jednotlivých částech pracují s tématy a čemu se věnují. Namátkou jde o tlak sociálních sítí a tzv. stres ze srovnávání, genetiku a epigenetiku ve vztahu k technologiím, hledání smyslu života a vnitřní motivace, strach z prohry a neúspěchu: jak z toho ven či rodinné tradice a kořeny. Ty se mi mimochodem velmi líbily. Podtrhují, jak důležité jsou v lidském životě často opomíjené maličkosti.

Poslední prázdninový den půjdeme na velký zmrzlinový pohár. Na jaře chodíme k babičce sázet bylinky. Tyto drobnosti se podle autorů časem stanou opěrnými body, které dětem pomáhají, když do jejich života přijde období nejistoty.

Srovnávat, ale přemýšlet

Zmiňovaná nejistota, stres nebo nedůvěra mě oslovily nejvíc právě proto, že jsem nad nimi tímto způsobem také nikdy nepřemýšlel.

Podle autorů je vývoj dítěte silně spojen s chválou. První kroky, slova… Postupně však může dojít na fázi srovnávání, a to ne vždy vhodným způsobem. V knize se dočtete o tom, jak nešťastné je používat věty typu: Anička to svede lépe, Pepíček je rychlejší. Dítě si podobný příměr může zapamatovat a nést si ho v sobě až do dospělosti.

Radou je zdravé srovnání, nikoli trvalé zdůrazňování chyb a nižších výkonů.

V tomto směru lze na knihu Hlavu vzhůru! pohlížet nejen jako na rádce, ale především jako na průvodce našimi životy. Knihu nakladatelství nastole lze ve všech směrech pochválit a doporučit.

Závěrem upozorním na pohled Kateřiny Krůtové o hyperprotektivnosti dnešních dětí i důležitost stravy.