Fakultní nemocnice Ostrava rozšíří diagnostiku Alzheimerovy choroby o krevní test

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) chce rozšířit diagnostiku Alzheimerovy choroby. Zdejší Centrum pro kognitivní poruchy eviduje několik stovek pacientů s touto nemocí. Kvalitní diagnostika je přitom důležitá pro včasnou léčbu.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, tedy syndromu spojeného s progresivní ztrátou poznávacích schopností a soběstačnosti. Neurologové FN Ostrava používají k vyšetření kombinaci kognitivních a psychologických testů, ale také laboratorních, genetických a zobrazovacích vyšetření.

Jak nemocnice informovala v tiskové zprávě, diagnostiku chce během několika měsíců rozšířit o vyšetření plazmatického biomarkeru z odběru krve. Test může pomoci odhalit onemocnění už ve středním věku, tedy podstatně dříve, než u pacienta naplno propukne.

„Mezi krevními biomarkery má velkou perspektivu a vykazuje vysokou diagnostickou přesnost,“ uvedla ve zprávě zástupkyně přednosty Ústavu laboratorní medicíny FNO (ÚLM) Pavlína Kušnierová. ÚLM dlouhodobě patří k největším laboratorním centrům v České republice pro vyšetřování neurologických a neurodegenerativních biomarkerů.

Mezi první příznaky patří poruchy paměti

Alzheimerova choroba postihuje nejčastěji pacienty starší 65 let. K prvním příznakům patří poruchy paměti, které se projevují zapomínáním běžných věcí. Jak na webu uvádí Česká alzheimerovská společnost, nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles myšlení, paměti a úsudku.

Nemoc začíná pozvolna. Rychlost, kterou postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější.

„Pacienti jsou dezorientovaní v čase, bloudí na známých místech, obtížně se rozhodují, ztrácejí zájem o své koníčky. Objevují se také známky deprese a agresivity a dochází i ke změně osobnosti,“ uvedla ve zprávě lékařka Neurologické kliniky FNO a LF OU Petra Bártová.

Pacienti podle jejích slov postupně selhávají také v denních aktivitách a soběstačnosti. V terminálních stádiích nemoci ztrácí i praktické dovednosti, nepoznávají své blízké a objevuje se u nich i porucha vylučování.

Riziko se zvyšuje s věkem

Riziko vzniku Alzheimerovy choroby se podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) zvyšuje s věkem. Každých pět let po 60. roce věku se počet postižených v dané věkové skupině zdvojnásobí. V rámci stejné věkové skupiny ale existují jen malé rozdíly mezi pohlavími. Celkově je však postiženo více žen než mužů, zvláště pak po 85. roce věku, a to z důvodu vyšší průměrné délky života u žen.

Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence objevuje u více než sedmi milionů obyvatel Evropy.