NÁZOR: Pohled na regulaci používání sociálních sítí a mobilních telefonů u dětí naší redakci poskytla Galina Jarolímková. Je psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha (1, 2, 4), která v poradenství pracuje od roku 1997. Má také devítiletou praxi jako školní psycholožka na gymnáziu. Ve své odborné praxi se primárně věnuje problematice od předškolního věku do středoškolského.
foto: Vize22, pro média/Galina Jarolímková
„Ochrana dětí v digitálním prostředí je bezpochyby důležitá. Sociální sítě přinášejí rizika například v podobě kyberšikany, manipulace, nevhodného obsahu, závislosti na technologiích či celkově špatného psychického, ale i fyzického stavu. Přesto se domnívám, že plošná evropská regulace není nejvhodnějším řešením. V diskuzích o bezpečnosti dětí na sociálních sítích bychom neměli hledat pouze viníka v technologiích, nebo naopak pouze v rodinách. Odpovědnost nesou všichni aktéři: rodiče, školy, provozovatelé digitálních platforem i zákonodárci. Soudím, že největší vliv na bezpečné používání technologií mají každodenní rozhodnutí rodičů a kvalita komunikace s dětmi. Žádná regulace nemůže plně nahradit informovaného rodiče, který své dítě vede k samostatnosti, odpovědnosti a zdravému úsudku. Otázkou proto není pouze to, zda děti omezovat, ale především jak je naučit žít ve světě, kde budou digitální technologie přirozenou součástí jejich budoucnosti. Taková příprava může být pro jejich bezpečí a úspěch mnohem přínosnější než samotné zákazy.
Zastánci přísnějších pravidel upozorňují na skutečnost, že děti jsou zranitelnější vůči manipulaci, dezinformacím a sociálnímu tlaku. Sociální sítě často využívají algoritmy, jejichž cílem je udržet uživatele online co nejdéle. Děti si navíc ne vždy dokážou uvědomit důsledky svého chování na internetu a ani rozpoznat potenciální rizika. Odborníci upozorňují na souvislost mezi nadměrným používáním sociálních sítí a zvýšeným výskytem úzkostí, poruch spánku či problémů se sebehodnocením. Regulace tak může být vnímána jako preventivní nástroj podobný pravidlům, která již existují například v oblasti alkoholu, tabákových výrobků nebo hazardních her.
|
O co konkrétně jde:
Evropská komise dne 17. září 2026 předložila návrh EU KIDS Act (to restrict social media platforms’ access to children in the EU), který počítá se zákazem přístupu na sociální sítě dětem mladším 13 let. Děti ve věku 13 a 14 let by je mohly používat prostřednictvím omezených účtů spravovaných rodiči. Samostatné účty by byly možné od 15 let. Návrh musí projít Evropským parlamentem a Radou EU.
|
Dalším argumentem je ochrana duševního zdraví. Odborníci upozorňují na souvislost mezi nadměrným používáním sociálních sítí a zvýšeným výskytem úzkostí, poruch spánku či problémů se sebehodnocením. Regulace tak může být vnímána jako preventivní nástroj podobný pravidlům, která již existují například v oblasti alkoholu, tabákových výrobků nebo hazardních her.
Jsem přesvědčena, že hlavní odpovědnost za používání mobilních telefonů a sociálních sítí dětmi mají nést především zákonní zástupci. Každé dítě je jiné, vyrůstá v odlišném rodinném prostředí a dosahuje různé míry zralosti. Jednotná pravidla nastavená pro všechny mohou být příliš restriktivní a nemusí zohledňovat individuální potřeby jednotlivých rodin. Sociální sítě a moderní technologie jsou dnes běžnou součástí života. Vedle rizik přinášejí také možnosti vzdělávání, komunikace, spolupráce a získávání informací. Cílem by proto nemělo být jejich plošné omezování, ale naučit děti využívat je bezpečně a zodpovědně.
Jako problém vidím vymahatelnost těchto opatření. Děti i dospívající často nacházejí způsoby, jak technická omezení obejít. Místo zákazů by proto měla být větší pozornost věnována vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, bezpečného chování na internetu a rozvoji kritického myšlení. Regulace vytvoří pouze zdánlivý pocit bezpečí, aniž by skutečně odstranila příčiny problémů.“
Autorkou příspěvku je PhDr. Galina Jarolímková