Nemocnice České Budějovice uvedla ve čtvrtek 19. února do provozu nově zrekonstruovanou jednotku intenzivní péče (JIP) Neurologického oddělení. Modernizace usnadní léčbu cévní mozkové příhody i dalších závažných neurologických onemocnění.
foto: SinMed.cz/JIP, ilustrační obrázek
Zrekonstruovaná JIP disponuje dle informací z tiskové zprávy osmi lůžky a je určena především pacientům s cévní mozkovou příhodou (CMP), kteří tvoří největší skupinu nemocných na zdejším neurologickém oddělení. Modernizace prostor i přístrojového vybavení přináší vyšší komfort pro pacienty i personál a umožňuje zároveň další zlepšování výsledků léčby.
„Naším cílem je poskytovat pacientům z celého jihočeského regionu špičkovou péči v prostředí, které odpovídá nejmodernějším standardům. Nová JIP nám otevírá nové možnosti v péči nejen o mrtvice, ale i o veškeré závažné neurologické stavy,“ uvedl ve zprávě primář Neurologického oddělení Svatopluk Ostrý.
Neurologické oddělení českobudějovické nemocnice zajišťuje akutní i plánovanou péči o pacienty s onemocněním nervového systému z celého Jihočeského kraje. Součástí je i Centrum vysoce specializované cerebrovaskulární péče (KCC), které získává mezinárodní ocenění kvality péče, řadí se tak mezi nejlepší iktová centra v Evropě.
KCC ročně ošetří na 1.200 pacientů
Cerebrovaskulárním centrem českobudějovické nemocnice projde ročně více než 1.200 pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bezmála 400 z nich podstoupí urgentní rekanalizační péči. Kromě rychlosti zahájení terapie je v prvních hodinách a dnech po prodělané mrtvici zásadní intenzivní iktová péče a právě v této fázi hraje JIP klíčovou roli.
„Modernizace neurologické JIP symbolicky završuje naše dlouhodobé úsilí o zvyšování bezpečí a kvality péče o pacienty s mozkovou mrtvicí a dalšími závažnými neurologickými stavy. Za zmínku stojí i fakt, že českobudějovická nemocnice vzhledem ke svému spádu ošetří každoročně nejvíce pacientů s CMP ze všech českých nemocnic,“ uzavřel v tiskovém materiálu generální ředitel Nemocnice České Budějovice Michal Šnorek.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Nebylo mi vlastně nic, co by stálo za starost, přesto jsem se rozhodl pro preventivní vyšetření na urologii. Pokud se někdy odvážíte…
Jak konkrétně vypadá péče o pacienta s akutní cévní mozkovou příhodou, popisuje nemocnice na webu. Pacienta by měla do 24 hodin do specializovaného centra přivézt záchranná služba, přičemž platí, že čím dříve, tím lépe. Nejvyšší šance na úspěšnou léčbu jsou první hodiny po vzniku CMP. Příjezd po vlastní ose nemocnice nedoporučuje. Pacient je přivážen přímo na CT, kde rychle dochází k vyšetření mozku.
Pokud pacient přijede včas, podána je speciální jednohodinová infuze s látkou, která rozpouští sraženinu v mozkové tepně. Pak je převezen na lůžko Oddělení urgentního příjmu, kde jsou provedeny základní krevní testy a pacient je zde jednu hodinu monitorován. Následuje převoz na lůžko intenzivní péče, kde jsou monitorovány životní funkce a sledován neurologický stav po dobu 24 hodin.
Pokud se jedná o uzávěr velkého kmene mozkové cévy, je pacient rychle převezen na pracoviště angiografie do pavilonu CH. Tam intervenční radiolog za pomoci unikátního instrumentária přes stehenní tepnu vytáhne sraženinu z mozkové tepny. Výkon trvá zhruba 30 minut a je prováděn nejčastěji bez celkové anestezie, vždy pod dohledem anesteziologa. Po akutní léčbě je pacient opět předáván na lůžko akutní péče.
První hodiny jsou kritické
V prvních hodinách se může stav měnit i přes úspěch akutní léčby. Intenzivní péče slouží k záchytu případných komplikací a jejich řešení. V některých případech musí být k léčbě přizván i neurochirurg.
Pobyt na jednotce intenzivní péče u pacientů s mozkovým infarktem nebo tranzitorní ischemickou atakou (TIA) doporučuje na minimálně 24 až 48 hodin také Ministerstvo zdravotnictví, a to na základě analýzy z roku 2023.
Jak je v dokumentu, který je k dispozici ZDE, uvedeno, prvních 24 až 48 hodin po vzniku CMP je kritickým obdobím, během kterého dochází k nejvýznamnějším metabolickým a ischemickým změnám v postižené oblasti mozku. Pobyt na JIP umožňuje průběžné sledování vitálních funkcí a neurologického stavu pacienta, což je klíčové pro včasnou detekci komplikací a úpravu léčebného plánu.