Brněnští kardiologové otestovali špičkový software pro léčbu koronárních tepen

Kardiologové z Brna vyzkoušeli jako jedni z prvních na světě nový software pro zobrazení a léčbu koronárních tepen. Výkon se uskutečnil na katetrizačním sále Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie jako živý vstup pro mezinárodní kongres Warsaw Course on Cardiovascular Interventions.

Operace, při které byla v Česku poprvé použita inovovaná technika zobrazení nitra koronárních tepen pomocí OCT (optické koherentní tomografie) software verze Ultreon 3.0, potvrdila vysokou odbornou úroveň Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU v rámci evropské kardiologie. Software má brněnská nemocnice k dispozici v pilotním režimu spolu s dalšími čtyřmi evropskými centry jako první na světě. Vyplývá to z tiskové zprávy.

„Jednalo se o zákrok na koronárních tepnách u pacienta nad sedmdesát let, který si stěžoval zejména na dušnost, jeho srdce nefungovalo ideálně, měl i další rizikové faktory a především měl velké koronární postižení, kdy byla postižena nejdůležitější tepna na srdci. Ta byla významně zúžená na více místech, bylo v ní obrovské množství vápníku a museli jsme postupovat velmi opatrně a nestandardně,“ upřesnil ve zprávě přednosta Interní kardiologické kliniky Petr Kala.

Právě on spolu s Martinem Poloczkem výkon prováděli. V živém vstupu v sekci spolupořádané European Bifurcation Club kolegům ukázali tři různé způsoby, jak se vypořádat s vápníkem v srdeční cévě. Cílem operačního výkonu bylo roztáhnout cévu, aby v ní proudilo dostatečné množství krve, jak v klidu, tak zejména při zátěži.

Pacient vše výborně zvládl

„Množství vápníku v cévní stěně si lze laicky představit jako hodně tvrdou trubku, kde běžné postupy, například balonková dilatace sloužící k roztažení zúžených úseků či implantace stentů, nestačí. Proto jsme v prvním kroku museli odbrousit povrchový vápník, dále jsme ho ultrazvukem rozbíjeli a ve třetím kroku, který jsme však neplánovali, ale museli jsme jej využít, bylo provedeno roztažení cévy novým balonkovým systémem, který se nazývá Lithix a který rovněž vápník v cévě narušuje. Finálně jsme do zúžených míst implantovali dva lékové stenty a optimalizovali jejich roztažení a pacient vše výborně zvládl a během výkonu jsme s ním vše probírali,“ dodal ve zprávě Kala.

Nový software dokáže kvalitněji stanovit funkční významnosti koronárního zúžení na základě OCT. Lékaři díky tomu získají naráz důležité informace, na jejichž základě mohou stanovit postup operačního zákroku a následnou léčbu.

Kornatění tepen začíná už v 10 letech

Ateroskleróza neboli kornatění koronárních tepen je nejčastější příčinou ischemické choroby srdeční (ICHS). Princip vzniku aterosklerózy spočívá dle informací uvedených na webu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v ukládání tukových látek do stěny tepen. Po narození má člověk tepny hladké a elastické, ale už ve věku 10 let jsou v cévních stěnách prokazatelné takzvané lipidové proužky, počáteční stadia ukládání cholesterolu a jiných tukových částic.

Postupem věku se do těchto proužků postupně dál zabudovávají tukové látky, což způsobuje poškození cévní stěny. Postupně se vyvíjí aterosklerotický plát různé velikosti a zabudovává se v něm vápník. Postupným narůstáním může dojít až k úplnému ucpání tepny.

Při léčbě je důležitý životní styl

Jak doplňuje Národní zdravotnický informační portál, nejdůležitějším opatřením při léčbě aterosklerózy je změna životního stylu. Tím se rozumí odvykání kouření, zdravá strava, pravidelná pohybová aktivita a v případě potřeby snížení hmotnosti.

V případě těžké formy aterosklerózy lze zúžené nebo ucpané cévy rozšířit pomocí katetrů. Takový zákrok je označován jako angioplastika a provádí se bez operace. V některých případech lékař navrhne chirurgické řešení, takzvaný cévní bypass. Při něm se zúžená tepna přemostí úsekem jiné tepny, který byl předtím pacientovi odebrán z jiného místa v těle.