„Ať si zkusí bydlet na Andělu.“ Místostarosta Prahy 5 udeřil kvůli drogám

ROZHOVOR: Místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit (ANO) se dlouhodobě věnuje drogové problematice i sociální oblasti. Server SinMed.cz ho znovu navštívil na radnici, aby zjistil, zda se od posledních článků situace nějak posunula.

Pane místostarosto, v našem článku jste uvedl, že lékárnou v Erbenově ulici prochází téměř 50 procent substitučních přípravků v Česku. Má Praha 5 k dispozici aktuální data, která by tento trend potvrzovala i dnes?

Pane redaktore, jsme samospráva, nikoliv státní orgán, kterému by byla tato data oficiálně poskytována. Data dáváme složitě dohromady z otevřených zdrojů, rozhovorů s neziskovými organizacemi zabývajícími se prací s drogově závislými a z informací od různých složek policie. V souvislosti s únorovou návštěvou pana prezidenta Petra Pavla na naší radnici, která byla zaměřena na situaci s drogami v Praze, jsem novinám, včetně vašich, uvedl, že systémem této lékárny v Erbenově ulici prochází téměř 50 procent substitučních přípravků v České republice. Odhady, které mají k dispozici policisté, jsou dokonce vyšší.

Je zajímavé, že po návštěvě prezidenta republiky na naší radnici a rozsáhlé medializaci problému jsem se znovu obracel na SÚKL s podněty týkajícími se „zajímavé činnosti“ této lékárny. SÚKL mi odpověděl, že je v lékárně vše v pořádku. Aniž jsem se ptal na procenta substitučních přípravků, která zde procházejí, SÚKL najednou zničehonic uvedl nižší procentuální údaj, než se kterým pracují ostatní instituce. I tak je číslo SÚKL hrozivé, a divím se, že to vlastně žádnému státnímu orgánu nepřijde divné, kolik těchto přípravků systémem jedné lékárny prochází. Všichni odpovědní to léta vědí, a tak nějak s tím nikdo nic nedělá.

Je také zajímavé, že se k nám dostávají již několik let informace o tom, že v lékařské ordinaci zabývající se substituční léčbou jsou vydávané recepty předávané do přilehlé lékárny a klient je do ruky nedostane. Klienti si údajně díky tomu nemohou vzít recept a jít do jiné lékárny (například ve středních Čechách) si předepsané léky vyzvednout. I díky tomu se „klienti“ lékařské ordinace neustále hromadí v okolí Erbenovy ulice, včetně lokality Anděl. Co je pravdy na tom, co se k nám o receptech donáší, my nemůžeme zjišťovat. Od toho jsou orgány k tomu příslušné, dnes zejména ministerstvo zdravotnictví a SÚKL. 

Co tedy může radnice Prahy 5 v této věci reálně dělat?

Městská část v tomto směru může na problém pouze upozorňovat, ale žádné kompetence k řešení nemá.

Takže neměnný stav.

V minulosti jsem zjišťoval, jaké drogy se veřejnými prostranstvími Prahy 5 šíří, jaké drogy se prodávají, a k mému velikému překvapení nebyl (a není) to ani heroin ani pervitin, ale právě substituční přípravek Subutex (obsahující látku buprenorfin). Tento přípravek, který je pouze na lékařský předpis, zaplavoval a nadále zaplavuje černý trh s návykovými látkami nejen v Praze 5.

Dle mých informací se substituční přípravek Subutex (a jemu podobné) užívá, respektive spíše zneužívá v řadě případů jako primární droga a valná část uživatelů návykových látek pobývajících v Praze 5 žádnou jinou drogu neužívala a ani neužívá. Konzumenti návykových látek v Praze 5 jsou tedy v zásadě závislí na Subutexu, který tak neslouží k účelům léčby, pro který byl na trh v České republice uvedený. Naopak se z něj stala nelegálně obchodovaná návyková látka, často užívaná jako primární droga. Není bez zajímavosti, že k léčbě osob závislých na „legálním“ Kratomu se opět používá Subutex.

A tím se dostáváme opět k lékařské ordinaci a lékárně v Erbenově ulici. Chytrému napověz, hloupému řekni. Takže očekávám, že třeba jednoho dne se státní orgány začnou o problém zajímat a situaci řešit. Kdo jiný?

Opakovaně jste upozorňoval na to, že se v okolí Anděla, Husových sadů a Erbenovy ulice koncentrují drogově závislí lidé. Máte pocit, že stát, magistrát nebo policie situaci v Praze 5 v posledních měsících podcenily?

Především musím ocenit Policii ČR a Městskou policii, které odvádějí výbornou práci i za situace, kdy je oblast zneužívání substitučních preparátů legislativně zcela nedostatečně upravena. Zlepšení situace vidíme na Andělu, ale už ne v lokalitě Plzeňská, Erbenova, Husovy sady, Skalka. Tady narážíme na dopady činnosti zmíněné lékařské ordinace a lékárny.

Pokud mám říct, kdo zaspal a nestará se, je to resort zdravotnictví a úsek protidrogového koordinátora.  Připadá mi to tak, že jedna městská část, lokálně postižená „lékařskou ordinací předepisující zneužitelné substituční preparáty“ a přilehlou lékárnou substituci vydávající, odpovědné úředníky ministerstva a úseku protidrogového koordinátora celá dlouhá léta nezajímá. Připadá mi, že jsou rádi, že to postihuje z jejich pohledu jenom malou část Prahy, respektive České republiky. Jednoduše se úředníci řídí heslem „nehas, co tě nepálí“. Koneckonců nikdo z nich v oblasti Anděl, Plzeňská a Skalka nebydlí. Kdyby bydleli, bylo by to již dávno vyřešeno.

Praha 5 podle vašich slov opakovaně podávala podněty na SÚKL i další instituce, ale bez výraznějšího výsledku. Co konkrétně by podle vás musel stát změnit, aby samosprávy měly v podobných případech větší pravomoci?

Je zcela nezbytné, aby především ministerstvo zdravotnictví provedlo odbornou analýzu dosavadní praxe substituční léčby, která zhodnotí její klady a zápory. Na tomto odborném základě by ministerstvo zdravotnictví mělo navrhnout změnu příslušných právních předpisů. Zejména by v této legislativní změně měla být řešena otázka zneužívání těchto substitučních přípravků, respektive substituční léčby.

Na únorové schůzce s prezidentem Petrem Pavlem jste řešili také nerovnoměrné rozložení kontaktních center v Praze. Máte pocit, že ostatní městské části stále odmítají převzít část odpovědnosti za drogovou problematiku?

Je to celá léta stejné. Pokud hlavní město uspořádá setkání městských částí k drogové problematice a rozmístění protidrogových služeb na území jiných částí metropole, vždy se zúčastní jen ty oblasti (Praha 1, Praha 5 a Praha 8), které na svém území již tato protidrogová zařízení mají a chtěly by od ostatních obvodů odlehčit. Ty, co tyto služby na svém území nemají, přijdou tak jednou a pak se v tichosti vytratí. Za celá léta je to stejné a podle mě čekat, že nějaká městská část zajásá a vezme si jedno „káčko“, je nesmysl. Za ta léta je to stále stejné a nikam to nevede. Napadá mě, že spolu s „káčkem“ by městská část například od hlavního města měla dostat zásadní finanční prostředky na novou školu či domov pro seniory. Chybí motivace pražských obvodů tyto zatěžující služby na svém území umísťovat. Bez zásadní motivace (finanční či materiálové) to nepůjde ani direktivním způsobem v objektech hl. m. Prahy. Pokud hl.m. Praha nezmění svůj přístup k decentralizaci protidrogových služeb uplatňovaný celá léta, nepodaří se další zařízení pro odpor městských částí umístit. 

Prezident Pavel při své návštěvě Prahy 5 projevil zájem o tuto problematiku a přislíbil určitou pomoc. Věřím proto, že i vahou svého úřadu přispěje ke zlepšení situace. Budeme mu velmi vděčni. 

Obyvatelé Prahy 5 v reportáži popisovali strach, nepořádek i veřejné užívání drog v okolí lékárny. Jaké konkrétní kroky chce radnice podniknout během letošního léta, kdy bývá situace podle vašich slov ještě výrazně horší.

Situace v oblasti Erbenova a Plzeňská ulice je do 31. srpna zásadně zhoršená v důsledku uzavírky Plzeňské ulice s náhradním provozem ve Vrchlického ulici. Policie se snaží oblast monitorovat a posílily i pěší hlídky v oblasti. Všechny podněty od občanů jsou oběma policiím, státní i městské, okamžitě předávány. Městská část od května nasadila do této oblasti i soukromou bezpečnostní agenturu, která pomáhá zejména v parcích udržovat veřejný pořádek. Pracovníci této bezpečnostní agentury jsou proškoleni i ke sběru injekčních stříkaček. Do aktivity jsou zapojeny i terénní programy organizací zabývajících se osobami závislými na návykových látkách.